Zbultran

V rámci letošního putování poutníka Hrocha k českým patronům zařadil i pouť do Jabloného v Podještědí k hrobu Sv. Zdislavy.

Původně jsem chtěl článek nazvat „Čundr za paní Zdislavou“, rozmyslel jsem si to. Bylo by to málo uctivé k české patronce a významné středověké léčitelce. I když vlastně název by odpovídal stavu vybavení a přípravě akce. Už jsem totiž ušel mnoho kilometrů na různých výletech s poutníkem Hrochem. Nikdy jsem si ještě nenesl na zádech „plnou polní“, tedy veškeré vybavení pro nocování pod širým nebem. Uź samo balení bylo náročné, vybrat jen to nejnutnější, ponesu to přeci celou dobu na zádech a zase dost, abych se mohl převléknout do suchého, když třeba promoknu.

V úterý ráno jsem dorazil na 7:00 do kaple Sv. Zdislavy v kostele Sv. Jiljí, kde byla mše a požehnání pro poutníky, tedy pro Hrocha, Ivanku a pro mě. Pak jsme vyrazili přes stromovku do Tróji, nahoru do kopce do Bohnic, Čimickým hájem, Ďáblickým hájem na Ďáblickou hvězdárnu a pak do Čakovic. Potom pořád dál až do Neratovic a na Mlékojedy, kde jsme přespali pod stříškou v hospůdce Bludička. Ušli jsme tenhle den strašně moc kilometrů v hrozném vedru.

Druhý den mi naskákaly na nohou puchýře, ale muselo se dál. Směr Mělník a potom kolem Mělníka po okružní zelené trase. To už jsem začínal mít dost, chodidla bolela a po včerejší deštivé noci byly lesní cesty úplně rozbahněné. Mířili jsme na Kokořín a do hospůdky U Grubiána, kde se točili Rebelové. V průběhu cesty nám utekla Ivanka a U Grubiána měli zavřeno. Došli jsme do autokempu, kde dělali pizzu a byli jsme spokojeni. Přijela za námi i Petra s Rorou a dovezli mi do turistických bot ortopedické vložky, které jsem doma zapomněl. Paní z hospůdky byla příjemná a tak jsme tam pili víno z České university zemědělské. Rozlévaný Muller-Turgau byl dobrý, lahev Rýnského ryzlinku už tolik ne. Večer jsme oproti původnímu plánu strávili v chatičce a užili si tam spoustu legrace. (video1 z cesty )

Ve čtvrtek jsme pokračovali po červené Máchově stezce a čekalo nás cca 45 km, což bylo značně demotivující pro Ivanku, která se do hospody pod hradem Bezděz doplazila z posledních sil. Petra naštěstí byla služebně v Liberci a tak mohla na zpáteční cestě Ivanku naložit a spolu s našimi batohy odvézt do vesnice Hradčany. Tam jsme s Hrochem hrdě došlapali přes bývalý vojenský prostor po cyklistické trase. Po delších peripetiích jsme našli ubytování v rodinném domku dobrých lidí.

V pátek pršelo už téměř vytrvale. V Mimoni si Hroch zazpíval písničku, kterou sám složil – video2 a pokračovali jsme přes Brniště až do Jabloného v Podještědí. Tady jsme se ubytovali v Dominikánském klášteře a ještě večer jsme mohli navštívit hrobku Sv. Zdislavy. Byl to silný zážitek.

V sobotu jsme se zůčastnili všech poutních bohoslužeb a přijela Petra s Rorou a Richarsd s Ajkou, takže bylo veseleji. Večer jsme si udělali vycházku na Lemberk a ke Zdislavině studánce a bylo nám krásně. V neděli jsme pak po bohoslužbě přeběhli na Lemberk. Ano Hroch běžel, ne sice pořád, byl to takový ten indiánský běh, ale zapotili jsme se. Mší na Lemberku naše putování skončilo a Petra nás poté domů odvezla.

Máte-li pocit, že jsem vzal to vyprávění trochu hopem, máte pravdu. Hroch totiž chystá další, již 6. knihu v pořadí z cyklu Putování Hrocha, a tam se o pouti budete moci dočíst více.

Zbultran