Zbultran

Před rokem se nám na Tenerife moc líbilo. Hlavně jsme vůbec nestihli navštívit všechny lokace, co jsme si plánovali. Letos jsme se vypravili s německou CK zprostředkovaně přes Student Agency (Dovolena.CZ). Měl jsem trochu obavy z toho, že odlet byl z Vídně, kam jsme se museli dopravit autem. Ale parkování bylo zdarma, letecké přeprava na stejné úrovni jako s ČSA a to to byla nízkorozpočtová Flyniky. To samé přeprava z letiště do hotelu a na konci pobytu zpět. Prostě všechno šlapalo jako hodinky.

Byli jsme ubytováni v hotelu Barcelo Varadero na 11 dní s All inclusive za 17.000,–. Obdobnou cenu a komfort žádná česká cestovka nenabízí.

Jako první výlet jsme si vybrali sestup soutězkou z vesničky Masca k moři – video1. Kdo byl na Krétě v soutezce Samaria, tak to je podobné. Vyrazili jsme ve čtyřech, já, Petra a kamarádi Štefan a Janča. A protože se ráno zařizovalo zapůjčení auta, byli jsme na startu v pravé poledne. To mělo dvě nevýhody: bylo horko a na trase před námi byly 3 plné autobusy německých turistů, kteří nevěděli do čeho jdou. Zaplatili si výlet, dostali dřevěnou okovanou hůl a průvodce je poháněl „lós, lós!“, že jako nestihnou poslední loď dole. Myslím si, že někteří z nich už se na jiný trek v životě nepodívají jak jim to tady znechutili. Sestup byl po kamenech nahoru a dolů, z jednoho břehu koryta na druhý a zabralo to 2 a třičtvrtě hodiny. U moře jsme se ochladili ve vodě a já radši poslal Petru lodí za 10 Euro do přístavu hodinu chůze od hotelu. Přemýšlel jsem, zda to taky nevzdat. Štefan s Jančou jsou o dost mladší a lehčí a nechtěl jsem jim zůstat na krku. Cesta do kopce ubíhala pomalu. Měl jsem obavy, že padne tma a bílé puntíky na kamenech, coby turistické značení, neuvidíme. Moc jsme tedy neodpočívali. Když jsem dorazil nahoru , byl jsem úplně hotovej a podle mapy jsme zjistili, že to bylo jen 600 m převýšení, což mě zdrtilo ještě víc.

Další den jsme si dali odpočinkový – návštěvu Loro Parku. Stojí to za to (za těch 33 Eur), když už na Tenerife vyrazíte. Navštívili jsme lachtany – video, delfíny, akvárium  – video sledi, video – tučňáci, kosatky video1 a video2.

Následovala výprava na pyramidy v Güímaru. Loni jsme sem přijeli před zavírací dobou a tak už mám bylo líto platit vstupné 11 Euro. Letos jsme ale dostali v půjčovně aut poukázku na 1 vstupenku zdarma, tak proč to nevyužít :-). Pyramidy, které objevil v roce 1991 Thor Heyerdahl, jsou tak zajímavé, že jim věnuji samostatnou reportáž.

Nejvyšší horu Tenerife, Pico del Teide, jsme opět nezdolali. Po zkušenostech z treku Masca se mnou odmitli Štefan s Jančou jít a tak jsme nahoru vyjeli lanovkou. Já s Petrou jsme se vydali dolů na chatu Refugio de Altavista (výškový rozdíl asi 300 m) a zase zpět k lanovce, abychom si ověřili, zda se v té nadmořské výšce nebude hůře dýchat. Dalo se to zvládnout, navic z chaty už jsme viděli celou cestičku až dolů do kráteru jako na dlani. Zjistli jsme, že povolení na vrchol opravdu strážci parku vyžadují a tedy za rok ho musíme na internetu zajistit předem. Bohužel musíme sehnat španělsky gramotnou osobu. Dole na lanovce jsme zjistili, že ještě chodit můžeme a tak jsme se vydali na krátký středně obtížný trek (č. 3) kolem Roques de García. Je zatím nejkrásnější cesta v parku Las Cañadas, i když je tam trochu teréních nerovností – video.

Navštívili jsme i vinařské městečko Icod de Los Vinos, zvámé svým tisíciletým stromem Drago. Tady nás zvali na ochutnávku vín a likérů. Vína mi chutnala jen ta nejdražší (od 15 Euro výše) a likér Drago jsem ochutnal a byl jsem rád, že jsem ho nikomu jako suvenýr nekoupil. V městečku Garanchico, zaplavéném v roce 1706 lávou z Pico Viejo, jsme si prohlédli přírodní mořské bazény, kam byl policejními páskami zakázán vstup, ale nikdo, ani turisti ani domorodci, na to nedbal. Je tu i bývalá brána do přístavu (asi 3 m pod úrovní terénu) a starý lis na víno.

Severovýchodní výběžek Anagu jsme jen zběžně navštívili. Bylo to autem daleko, cesty úzké a trochu jsme i bloudili. Pak jsem jel po hřebenu uzoučkou silnicí, kde by se podle mě těžko vyhýbali dvě auta a tak jsem to radši na nejbižším rozšířeném místě otočil. Vydat se na delší trek do lesů jsme si netroufli. Chtělo by to asi pořádnou mapu. Příroda ale stojí za to. Třeba příště.

Zbultran