Zbultran

logo

Izrael 2016 - druhý den

Akvadukt v Cesarei

Akvadukt v Cesarei

Vyspali jsme se hezky. Ráno jsem vyrazil s Jirkou do blízké libanonské pekárny a koupili jsme pečivo (na fotce). Po snídani jsme se vrátili na nádraží a jeli ještě 2 stanice do Lev HaMifrats. Tady jsme vystoupili přímo v prvním patře velkého obchodního domu. Zjistili jsme, že je to v Izraeli běžné. Pak jsme šli ještě kousek po silnici HaHistadrut Avenue až jsme našli naší půjčovnu automobilů. Tady nám vydali auto a strhli si z mojí karty kauci 2 800,– ILS, přestože jsem měl zaplacené plné pojištění. Naše Honda měla automatickou převodovku a tak jsem si nechal dát školení v angličtině. Pán mi pořád vysvětloval, že „left leg is death leg“, což jsem zpočátku chápal tak, že školitel měl bouračku a od té doby necítí levou nohu. Pak jsem to pochopil. Levou nohu nesmím vůbec používat.

Po pár metrech jsem samozřejmě zabrzdil levou. Člověk má nacvičeno, že když brzdí, současně i mačká levou nohou spojku, aby mu to nechcíplo. Je to automatická reakce. Jenže, když se hamtne na spojku, je to většinou rychleji a větší silou, než se brzdí pravou. Výsledek byl, že jsme se málem rozplácli o přední sklo. Naštěstí jen málem, protože jsme byli opásáni. Cestou se mi to stalo ještě několikrát, ale jak jsem si zvykal a díky tomu, že před každou křižovatkou mi Jirka opakoval ze zadního sedadla: „Brzdi pravou nohou!“, četnost „nalepení“ nás na sklo se snižovala.

Prvním cílem byla Cesarea, antické město zbudované králem Herodem Velikým. Nejdříve jsme se byli podívat na zbytky akvaduktu, který vede kousek od moře a přiváděl původně vodu z pohoří Karmel. Bylo vedro a tak jsme se v moři vykoupali. Cestou do antického přístavu jsme si ještě prohlédli nádhernou „ptačí“ mozaiku v podlaze byzantské vily. Po zaplacení 40,– ILS vstupného do areálu přístavu Caesarea Maritima jsme si prohlédli hradby z dob křížových výprav, zbytky majáku v přístavu, velmi zachovalý hippodrom a divadlo. V krámku měli pěkné šperky – repliky antických, ale na cenu jsem se neptal. Nechtělo se mi smlouvat a ceny nikde napsané nebyly. Šamanova reportáž z Cesarei.

Přehouplo se poledne a my museli pokračovat na Megido, kde se v roce 1457 př. n. l. utkala egyptská vojska pod faraónem Tuthmosem III s kanaánskou koalicí pod vedením krále Kadeše. Bitva dopadla téměř nerozhodně, protože faraónovi vojáci neuposlechli rozkaz k pronásledování nepřátel a místo toho začali plenit dobytý nepřátelský tábor. Nepřátelé se díky tomu stáhli za hradby Megida, kde pak ještě dlouho vzdorovali. V Egyptě byla bitva propagandisticky popsána (do kamene vyryta) jako naprosté faraónovo vítěztví, což nebyla úplně pravda protože i po porážce Megida musel faraón v oblasti ještě několikrát zasahovat. Poblíž Megida se konalo ještě několik bitev a to byl asi také důvod proč bylo v knize Zjevení Har Megido (hora Megidská) neboli Armagedon vybráno jako dějiště poslední bitvy mezi vojskem Boha a Satana.

Cestou jsme zabloudili, ale nakonec jsme se doptali a do Megida jsme dorazili hodinu před zavřením. Alespoň tam bylo málo lidí. Z vyhlídky jsme obdivovali biblickou horu Tabor. Prohlídka končila tunelem k pramenu mimo hradby města. (Šamanova reportáž z Megida).

Pokračovali jsme ke Kineretskému jezeru. U jeho ústí je místo Jardenit. Je to jedno z možných míst křtu Ježíše Krista Janem Křtitelem. Dorazili jsme sem 5 minut před zavřením, ale dovnitř nás pustili. Prohlédli jsme si místa, kde křesťané obnovují svůj křest a pak nabízené předražené suvenýry, kde ceny jsou jen v dolarech.

Potom jsme zamířili na Golany do správního centra Kasrin, kde jsme měli ubytování. Na dopravní ceduli vedle silnice byl nápis „Beware of tanks“. Kde by se tu vzaly. Ale po pár ujetých metrech jsme po obou stranách silnice v příkopech viděli vyjeté stopy po pásech. Na silnici v určitých vzdálenostech byl pouze beton bez asfaltu, aby při přejíždění silnice ji tanky neponičily. Tank jsme sice neviděli, kromě jednoho na tahači, ale podle stop tu bývá jejích čilý pohyb.

V Kasrinu jsme chvíli bloudili, ale domeček s ubytováním jsme našli. Byla to taková hipízácká komunita. Kouřili tam šíšu, měli tam bazar s oblečením, palandy apod.. Byl jsem z toho trochu vyvedený z míry, ale ostatním to nevadilo. Jeli jsme ještě do centra koupit něco k jídlu (chleba a humus) a nějaké víno. Do hospody jsme nešli, protože vše bylo psaná hebrejsky, včetně cen. Když jsem odjížděl, nejprve mne překvapilo, že kód imobilizéru je červeně podsvícen. Myslel jsem, že jsem ho zadal špatně a auto se zablokovalo. Nastartovat to ale šlo a tak jsem vjel do protisměru v jednosměrce. Zrovna přijeli policajti, pustili světla. Já ve stresu neuměl otevřít okénko. Tak Petra vystoupila a ukecala to. Dojeli jsme mezi hipíky, dali si humus s chlebem a víno a šli jsme spát.

Přechod na třetí den.

Zbultran

poslat zpětnou vazbu k článku

Koukněte na autora na akupunktuře.

st 27. prosince 2017

Dvanáctý výlet z Valečova do Valečova se bude konat den před Silvestrem tedy 30.12. 2017. Sraz na parkovišti pod Valečovem bude v 9:00. Loni nás bylo 7.


so 13. ledna 2018

8. ročník výstupu na Bacín (2018) se bude konat v sobotu 13.1. 2018. Doprava je vlakem a protože jízdní řády se prý mění po 10.12. 2017, dám sem podrobnosti po tomto datu. Zatím to vypadá, že vlak z Hlavního nádraží pojede v 8:37, v Zadní Třebani bude v 9:13 a po přestupu v 9:17 pojedeme na Liteň, kde budeme 9:26.

© Zbultran | Mapa stránek | Napište nám | rss RSS Úvodní stránka | rss RSS Uskutečněné výlety