Zbultran

logo

Bacín 2016

Bacín 2016

Bacín 2016

Tak dlouho jsme letošní výlet odkládali, až když jsme se nakonec s Hrochem dohodli na termínu, skoro nikdo nemohl. Nejvíc to mrzelo bráchu Ondřeje. Zato Hroch vyrazil s celou rodinou. Mathyas byl hrdina a ušel to celé, zato malý Péťa se nechal skoro celou cestu nést, což poměrně dost vysilovalo Jindru. Rodinu Svobodových zastupovala Ajka. Já byl sám, protože Petru rozbolelo v krku. Navíc se k nám ještě připojila Laďka, která přijela do Srbska a odtud pak vlakem do Zadní Třebaně. Cestou trochu bloudila, ale nakonec k nám přistoupila.

Do Litně jsme dorazili podle plánu v 9:38. Jednou (myslím předminule) jsme včas nevystoupili a tak jsme odjeli až do další zastávky. Proto jsme chtěli vystoupit hned jak to dveře dovolily (za jízdy ani ve stanici nejdou bez odblokování řidiče otevřít). Jenže jsme nebyli v zastávce a jen pan průvodčí přehazoval vyhýbku. Musel nás zahnat zpět do vlaku a ujeli jsme ještě 50 m než jsme mohli vystoupit.

Zamířili jsme do obchůdku na náměstí, kde jsme nakoupili housky pletenky, teplou sekanou a klobásu. Na sekanou se vrhl Péťa a Hroch byl rád, že mu kousek nechal. I klobásu nechtěl Péťa pustit z ruky celou cestu na Mramor a držel jí jak volant. Na nejvyšším bodě Mramoru jsme otevřeli Muškát, co přivezla Laďka. Péťovi byla odebrána klobása a od té doby se nechal nosit – viz video.

Pokračovali jsme na Bacín po nám už známé cestě. U obětní prolákliny jsme obětovali víno, chléb a svíčky. Já poprosil o dobrou úrodu keltského boha Lugha. S Ajkou jsme pokračovali přes vrchol Bacína, ostatní šli okolo. Na vrcholu jsme potkali osamělého radiotelegrafistu, který právě soutěžil a používaje morseovku, hbitě měnil frekvence. Vyfotil jsem ho na svůj foťák i jeho mobil a pokračovali jsme do blízkého lomu Homolák. Nejeli jsme dolů po zadku jako loni (2015) Hroch – video.

Zato do kopce tu jezdily motorky. Do vody jsem vlezl jen já a Jindra a bylo to pro nás osvěžující. Pokračovali jsme po lesní cestě na silnici a po ní jsme se vrátili na zelenou TZ a vyšli v zimě nepříjemný kopec k vodárně Pod Vinnou. Bez sněhu a ledu jsou ty kopce nějaké snesitelnější. V Tobolce jsme se napojili na žlutou TZ a pokračovali přes Kodu, kde je pramen s léčivou vodou, do Srbska. Tady jsme zakončili již tradičně cestu ve vodácké restauraci Hotel U Berounky.

Odkaz na Hrochův deníček je tady. Tady jsou fotky od Ajky.

Fotky jsou zde:

Zbultran

poslat zpětnou vazbu k článku

Koukněte na autora na akupunktuře.

so 27. dubna 2019

Půjde se v sobotu 27. dubna. Sraz na Smíchovském nádraží 8:30. Vlakem z Praha Smíchov v 8:46 do Loděnice 9:23. (Vlak z Plzně přijede v 9:34) Takže tu počkáme na bratra Petra. Je tu museum Ostře sledovaných vlaků, které se tu točily. Pak jdeme po zelené TZ ke Kapli sv. Antonína Paduánského se studánkou. Po zelené TZ se vrátíme na rozcestí s modrou TZ a pokračujeme po ní až na rozcestí se zelenou Bubovice – u lomu a po zelené na červenou Propadlé vody. Po červené TZ pak do Sv. Jana pod Skalou a pak Cestou Vojty Náprstka do Berouna na nádraží. Trasa na mapě – https://mapy.cz/s/3q5WH

© Zbultran | Mapa stránek | Napište nám | rss RSS Úvodní stránka | rss RSS Uskutečněné výlety