Zbultran

19. 5. Kromě megalitických chrámů o tisíc let straších než jsou egyptské pyramidy je malta také známa podivnými útvary, jakýmisi stopami po dvoukolácích vyjetých do vápence. Lze je najít pod názvem „Cart ruts“ (v překladu Vyjeté koleje vozíku) a to nejen na Maltě, ale v celém středomoří. V některých místech se kříží (např. Clapham Junction), někde se zatáčí, někdy jsou přes půl metru hluboké, někdy dokonce směřují do moře i pod mořem. Celý článek

18. 5. V popisu chrámu v Tarxienu byl zmíněn i chrám Ta' Ħaġrat v Mġarru. Vydali jsme se tam v neděli. Vystoupili jsme v Mġarru a k samotnému chrámu nás dovedla navigace. Chrám je menší, nezastřešený (bez krycí plachty). Podle vápencových kamenů, jen hrubě opracovaných s nerovným povrchem se jedná o chrám z toho nejstaršího období (stejně jako Ggantija na Gozu). V lomech začali nejprve těžit ten povrchový a nejtvrdší kámen. Až později, kdy se dostali k spodním vrstvám, byl kámen rovnější a snáze opracovetelný. Vápenec tvrdne chemickou reakcí za přístupu atmosférického CO2. Celý článek

17. 5. Valletta si zaslouží rozhodně delší dobu na prohlídku než jen jeden den. A tak tu jsme zase. Nejdříve se vydáváme hledat pomník Václava Havla v Hastings Garden. Nacházíme pomník Arménským obětem a až úplně vzadu i ten Havlův. Pak pokračujeme hlavní ulicí kolem knihovny k Paláci velmistra. Zjišťujeme, že nejsou vystaveny gobelíny a ještě další mistnost je nepřístupná. Nezdržujeme se tedy tady a obracíme se na západ ke Kostelu Panny Marie Karmelské s nádhernou kupolí. Je to zdarma. Všímáme si i zákazové značky pro vysoké podpatky (bez ohledu na gender). Celý článek

16. 5. V 17. – 18. století nechali Maltézští rytíři postavit systém strážních věží kolem celé Malty, aby byli včas varováni před útoky korzárů a muslimů ze severní Afriky. Jednou z nich byla i Věž sv. Agáty neboli Červená věž. Nachází se na severozápadním pobřeží Malty kousek od silnice mířící k trajektu na ostrov Gozo. Cestou tam jsme jí také poprvé viděli. Uvnitř je malé museum a hlídá ho starší velmi příjemný pán. Celý článek

15. 5. V předpovědi hrozili strašlivou bouřkou, ale ráno nic. Počkali jsme do 10 a pak vyrazili autobusem s přestupem ve městě Mosta. Tam mají takovou raritu z 2. sv. války. Do kostela tam padla během mše německá bomba, která díky sabotáži odbojářů z Plzně nevybuchla. Mají tam pořád maketu té bomby. Přes Mostu vede i trasa do Valletty, tak uvidíme a třeba se tam někdy stavíme (teď, když píšu reportáž, už vím, že to nevyšlo). Celý článek

14. 5. Dnes se vydáváme do Tří měst (L Isla, Il Birgu a Il Karkara). Když se podíváte na mapu, tak Valletta leží na poloostrově uprostřed zálivu a na východ proti ní ční proti ní 3 další výběžky, které byly osídleny před Vallettou. Na tom prostředním, Il Birgu leží pevnost, která odolala Turkům za Velkého obléhání Malty – St. Angelo. Za dob britské vlády (od 18. st.) se nazývala HMS Egmont (později HMS St. Angelo). Zkratka HMS označuje v británii lodě jeho/jejího veličenstva. Aby mohla nést pevnost toto označení, museli ji povýšit na kamenou fregatu. Pevnost měla velký význam i za 2. Sv. války. Celý článek

13. 5. V nabídce výletů od cestovky jsem zjistil, že návštěvu chrámů Ħaġar Qim a Mnajdra spojují s prohlídkou bývalého vápencového lomu (The Limestone Heritage). Našli jsme tedy trasu opačnou a zamířili si to nejdříve do toho lomu. Lom na vápenec je takový dutý kvádr v zemi. Vápenec se těží v takových pravidelných asi standardizovaných kvádrech. Nejprve se oddělí spodek (základna) velkého placatého bloku a ten se pak dělí na kvádry (dříve pomocí palic a dlát, později kotoučovou pilou na benzín, naftu nebo elektřinu). Vápenec v hloubce je ještě poměrně měkký a tvrdne postupně stykem s CO2 v atmosféře. Celý článek

12. 5. Hlavní město Malty, Valletta, je vzdáleno od hotelu asi 12 km vzdušnou cestou. Přesto však je sem cesta autobusem dlouhá asi hodinu. Výhodou je, že jedete na konečnou a tak nezabloudíte. Ve Vallettě jsem nejdříve hledal odkud jede autobus zpět do Bugibby. Dalo to trochu práce, protože to bylo až za rohem pevnosti. Celý článek

10. 5. Původně jsem chtěl jet na ostrov GOZO, mimochodem rodiště kartaginského vojevůdce Hannibala, městskou dopravou a trajektem. Pak jsme se ale rozhodli pro placený výlet autobusem od místní cestovky. Vybrali jsme si anglicky mluvící průvodkyni (autobus s polsky mluvící byl plný). Jednalo se, jak jsme později zjistili, o masovou akci. Autobusy od hotelů po celém ostrově nás odvezli na přístaviště trajektů v Cirkewwa. Tam nás roztřídili do skupin podle jazyku průvodce a poté jsme se přepravili na Gozo. Na trajekt čekaly davy nám podobných turistů. Tam nás čekaly jiné autobusy, do kterých jsme nastoupili a pokračovali k turistickým cí­lům. Celý článek

8. 5. Loni jsem si dopřál k šedesátinám výlet na Mauricius. Letos si Petra vybrala Maltu. Ona je stavař a tak prostě na Maltu musí, navíc pro hovořila i délka letu (2 a půl hodina), což je s letem na Mauricius nesrovnatelné. Pořídili jsme zájezd na 12 dní od CK Fišer a pak jsme zjistili, že tuto cestovku se spoustou jiných „požral“ německý DerTour. Na poslední chvíli jsme přišli na to, že v ceně není transfer do a z hotelu na letiště. Naštěstí jsme to stihli dokoupit a tak cesta do hotelu dopadla v pohodě. Celý článek