Zbultran

16. 9. Posíláme pravidelně peníze na výcvik slepeckých (přesněji asistenčních, vodicích, signálních či teraupeutických) psů. Tento rok jsme se poprvé (už to byl 21. ročník) zúčastnili mediální akce pro sponzory, předávání vycvičených psů klientům. Nastoupilo 2× jedenáct vycvičených pejsků v čepičkách a hráli k tomu studentskou hymnu Gaudeamus Igitur. Potom po jednom předávali psům diplom a předávali je klientům, o jejichž problémech také něco řekli. Každý pes měl ještě patrona, který pak většinou zazpíval. Bylo to dojemné. Více na webu zde. Celý článek

25. 8. Emily, naše mladičká delegátka z loňského pobytu na Skopelu, nám doporučila ostrov Kythiru. K výběru nám pomohl i tento hezký článek. Tak jsme se letos vypravili sem. Vybrali jsme sice dražší, ale luxusní ubytování se snídaní i s kuchyňkou, dvouplotýnkovým vařičem ale jen jedním hrncem. Telefonát delegátce nepomohl. Ale poradili jsme si. Jedna zajímavost: jako obslužný personál tu byli filipínci. K snídani nebyl ani meloun ani tzatziky, jak jsme byli zmlsaní z Thassu. Celý článek

19. 6. Thassos byl první řecký ostrov, kam jsme vyrazili. Také jsem si tu poprvé troufl půjčit si auto. Poprvé jsem tu byl ještě než jsem začal psát tento web. Takže by se dalo říci, že ostrov dobře známe. V roce 2009 jsme vylezli na nejvyšší horu Mount Ipsario. Nyní se snažím, když to jde, obejít se bez půjčeného auta, a naopak využít veřejnou dopravu. Celý článek

21. 5. Tak jsme do Jáchymovských lázní vyrazili potřetí. Vybrali jsme si pension Dalibor, spojený s léčebným hotelem Běhounek zastřešenou chodbou. Výhodou bylo, že jsme měli i malou kuchyňku, kde jsme si mohli uvařit čaj. V ostatních pokojích hrozili pokutou za vlastní rychlovarnou konvici. Na procedury a jídlo jsme chodili do Běhounka. Objevili jsme ještě jednu zkratku dolů do Agricoly přes mostek a výtah hotelu Astoria. Celý článek

7. 4. Tak se nám to povedlo. Po mnoha pokusech, které jsme nakonec zrušili, jsme skutečně vyrazili na výlet. Sraz byl v 9 hodin na Velký pátek před Hroším klubem. Doufal jsem, že s námi půjde i DP, ale Jindře se ho nepodařilo přesvědčit. Vyrazli jsme Gabčíkovou ulicí až dolů k Vltavě. Celý článek

11. 9. 2022 Kdysi, je to snad už 30 let, jsme byli v Chorvatsku na poloostrově Istria. Cestou tam nám na hranicích vyměnili při kontrole pasy za pasy jiných Čechů a my museli v Pule na konzulát, aby nám vystavili náhradní. Cestovali jsme Favoritem a ke konci cesty jsem usínal. V obchodech nebylo ovoce ani vino. Řekl jsem si, že už tam nepojedu. Ale jak říká James Bond: „Nikdy neříkej nikdy.“ Celý článek

19. 8. 2022 Tak to teď počítám a sám překvapen zjišťuji, že tady na Skopelosu jsme byli už 4×. V roce 2015 poprvé, o rok později v roce 2016. Potom v roce 2018. kdy jsem napsal článek o tom, proč jet ještě někdy znovu? Byla to taková rekapitulace a shrnutí všech Pro a Proti vedlo k další cestě v roce 2020. V roce 2021 jsme kvůli krachu cestovky Melissa vynechali a po jejím znovuzrození v roce 2022 už tu tedy jsme (byli jsme) po páté. Celý článek

3. 7. 2022 Před rokem se nám tu moc líbilo. Tak se mi podařilo koupit v předstihu ubytování se snídaní na 14 dní ve stejném hotelu Zafiria bez inflace. Opět od cestovky Blue Style jako loni. Loni jsme zapomněli dát nějaké drobné uklízečkám, se kterými jsme byli spokojeni, tak je jasné, že jsme se sem museli vrátit. Celý článek

13. 6. 2022 Byli jsme tu loni a líbilo se nám tu. Tak jsme si to zopakovali a nakoupili znovu zájezd od Čedoku s plnou penzí a All Inclusive. Přidali se k nám Hroši a Ajka s Martinem a Adámkem. Moc jsme se na to s Hrochem těšili, dokonce jsme si posílali SMS s odpočítáváním dnů k odletu. Naposledy jsme byli v tomto obsazení v Řecku před 12 lety na Kefalonii. Pro jistotu jsme si s Petrou zabalili i taneční boty, nejsou už Covidová omezení, tak je třeba užijeme. Stáhl jsem si i jízdní řád autobusů, které loni kvůli omezením nejezdily. Celý článek

30. 4. 2022 Na zámku Nižbor naproti proslulému oppidu Stradonice se po dlouhé nucené covidové přestávce 30.4. od 12:00 konal keltský svátek Beltine. Chystali jsme se sem i s poutníkem Hrochem, ale pak mu dotoho něco vlezlo. Vyrazili jsme sem tedy s Petrou sami a na místě jsme měli sraz s Laďkou. Silnice z Nižboru na hrad byla uzavřená a tak se auto muselo nechat dole v Nižboru. Tamní parkoviště ale bylo zoufale malé na takový nápor účastníků. Místo na parkování u silnice u cykloparku jsme přesto nakonec našli. Celý článek