Zbultran

Tak tady je další reportáž z Kočovného divadla poutníka Hrocha.

Pěší přesun Z Druztové do Města Touškov byl pro mě jeden z nejtěžších. Možná to bylo způsobeno i tím, že sobotu před tím jsme strávili na oslavě keltského svátku Lughnasad v Sázavě u Ždáru a přestože jsem měl původně v plánu vyrazit hned po zkončení vystoupení Ginevry na zříceninu hrádku Věžka, kde měli komedianti nocovat, nakonec jsme v jedenáct večer (to zkončila Ginevra asi o dvě hodiny později oproti časovému plánu) vyrazili přespat do Letňan. Na Věžku bychom dorazili tak nejdříve o půl třetí a hlavně v noci bychom jí těžko hledali. Doma jsme byli v jednu a tak honem šup do postýlek a v šest zase vstávat, abychom v sedm vyrazili.

Hrocha s ansámblem jsme našli na louce kousek od kostela se hřbitovem. Tzv. livinghistorici tábořili asi 500 m stranou a dozvěděl jsem se, že kočovné divadlo nechtěli do tábora, aby jim nekazilo celkový LH dojem. Myslím si, že nic se nemá přehánět. U LH mám obavy, že oni to přehání. Však taky Richard si na protest svlékl LH kostým a v neděli jsme ho tedy našli v civilním oděvu. Optal jsem se ho, kudy na zříceninu Věžka a nasměroval mě dobře, takže jsem tam asi za 5 minut došel. Udělal jsem pár fotek a kupodivu úplne stejných jako těch které jsem našel na internetu, když jsem se sem chystal a zjišťoval si informace.

Prohlédl jsem si hezké místo s pěkným výhledem na Berounku a pospíchal jsem zpět do tábora, aby na mě náhodou nečekali. Pak jsem pomohl naložit bedny a vyrazili jsme. Šel jsem v kostýmu keltského válečníka i s antropomorfním velitelským mečíkem u boku. Chtěl jsem tak jít, když jsem si myslel, že z keltské oslavy pojedeme na divadlo rovnou a když už jsem se pro to rozhodl, tak jsem to učinil, i když jsme se stavovali na noc doma a mohl bych se převléci do kraťasů a trička. Ale ukázalo se to jako dost vysilující. Počasí bylo nádherné ale oděv příliš teplý.

A tak jsme šli a bylo to skoro jako vždycky. Jiné bylo to,že se šlo přes velké město, přes Plzeň, pak stavbou a kolem zologické zahrady. V parku před ZOO jsme spatřili pomník J. K. Tyla průkopníka českého divadla a pak také množství hub. Zde pan Berka (vlastně pan B.) rozhodl, že k večeři bude houbová míchanice a když pak šel podél vozu coby brzdař, hledal stále pohledem houby a pokřikoval (hlavně na dědu P.): „Vpravo ve strouze, žampión!“ a podobně. Děda P. pak pobíhal sem a tam a sbíral a nosil k vozu. Hub měli nakonec půl kyblíku, z čehož se Hroch příliš neradoval neb houby nejí.

Hroch nebyl ve své kůži a pokašlával a tak jsem poslal Petru s autem pro C vitamín a když už jela do krámu, tak i pro vodu. Sorón jí nekoupil, protože mu to Hroch neřekl, přestože jí kupuje jinak každý den.

Nakonec jsme dorazili do cíle cesty, na náměstíčko Města Touškov. Sorón už byl v restauraci na jídle a já byl tak utahanej, že jsem radši zůstal u vozu. Petra mi donesla do sezimáku studenou kofolu a pak jsme čekali a pásli Viki. Jetelíček jí chutnal. Po půlhodině se vrátil Soron najezen a my vyrazili do restaurace. Nechtěl jsem jíst, ale dostal jsem chuť na pěkně vychlazenou plzničku. Kočovníci uvnitř dělali nějaké narážky na rychlost obsluhy a teprve když jsme se objevili my, dostali první dva lidé jednoduché jídlo (klobásky a tlačenku). Točili jen gamgrinus a kozla a tak jsem si dal plzeň z flašky. Pak se začala blížit 16. hodina, čas vystoupení pro děti. My jsme zaplatili pivo a šli jsme, nikdo z ostatních ještě jídlo nedostal (včetně Hrocha, který si vybral předkrm, aby to měl rychle) a začali tedy platit bez objednáných leč nedodaných po hodině pokrmů. Už jsem u toho nebyl, ale zřejmě tím způsobili jistý poprask. Pan B., který neučinkuje, zůstal a pak vyprávěl, že dostal nehotové, uvnitř krvavé, maso a tak ho nakonec také vrátil (nám vegetariánům se to stát nemůže :-)). Původně jsme s Petrou chtěli zajít na jídlo v přestávce mezi představeními, ale rozmyslili jsme si to. Nechtěl jsem dostat do talíře napliváno.

Dětské představení bylo zvláštní tím, že nikdo dlouho nechtěl jít dobrovolně hrát. To se nám nikde jinde nestalo. Nakonec ale Hroch děcké herce přesvědčil a oni nastoupili a zachránili čest města. Mezi dětmi zvlášť vynikala představitelka role Karkulky, která pak přišla i na představení pro dospělé a získala si i roli krásné Kozety v Bídnících. Vzala si jiné oblečení, ale nás neoklamala. Večer vlastně zase hráli děti, pouze inspektor Žavér byl dospělák. Ostatně v obsazení Bídníků došlo k dalšímu novátorskému Hrochovu režijnímu počinu. Do role Žána Valžána byli obsazeni hned dva herci a tak jeden hrál Žána a druhý Valžána.

A pak jsme pomohli naložit bedny na vůz a rychle se rozloučili. Nemám loučení rád a taky tam nerad nechávám Hrocha samotného. Je to vážně vyčerpávající, 20 km přesun a pak dvě představení a kde to všechno táhne sám. Navíc dnes (středa po třech dnech) Petra zůstala s poruchou auta v Mladé Boleslavi a tedy vůbec netuším, jestli budeme moci za Hrochem na víkend do Mostova přijet. Pokuste se přijet vy, co můžete. Navíc vás čeká v neděli úžasný festiválek se vstupným jen 70,– Kč (Tuláci, Hradní Duo, Strašlivá podívaná a Ginevra). Tady jsou informace.

Zbultran