Zbultran

Jako každý rok, vždy poslední březnovou sobotu, se konal Pochod Českým rájem aneb Putování za Rumcajsem, Mankou a Cipískem. Letos to byl už 43. ročník.

Na startu čekal Mustang a David. Dorazili jsme tam s Hrochem a potkali i Petra B. převlečenáho za loupežníka. A začalo dohadování o délce trasy. Prohlásil jsem, že jdu 36km a vyrazil jsem s Davidem a Mustangem.

Hroch čekal na slečnu, která si u něj objednala knížky a pak chtěl jít kratší trasu. Jenže to travalo ještě hodinu, než dorazil Náčelník. Mezitím dorazil i Sindy. Nakonec šel každý jinou trasu, nebo na sebe nepočkali, nevím sám.

Trasa 50km a 36km byla v protisměru k ostatním trasám a tak jsem doufal, že zbytek výpravy alespoň potkáme. Nepotkali jsme. Od Petra B. jsem dostával ruzporuplné SMS, kdy to vypadalo, že je v hospodě a jindy zase, že na trati. Pak jsem se dozvěděl, že Hroch vyrazil po hodině za náma.

Pršelo, byla spousta bláta a šíleně to klouzalo. Nakonec jsme po žluté TZ dusali na kopec a tam byl ještě sníh. Málem jsem vypustil duši. Hroch měl prý podobné pocity. Cesta na Tábor byla také sněhem a rozhodně to nebyla vycházka. Tam už na nás čekala Monika a protože jsme se mezitím dozvěděli, že Hroch nás stíhá, počkali jsme v teple hospody na něj. Dorazil a byl těsně před kolapsem. Objednal si 2 piva najednou a guláš. A to už se čas chýlil a do cíle zbývala ještě třetina cesty. Poslal jsem Davida s Mustangem napřed i s našima potvrzenýma startovacíma průkazama.

Stihli to jen tak tak. My s Hrochem dorazili asi s hodinovým zpožděním, ale Hroch odmítl nabídku odvozu z Jičína, aby měl zajímavý deníček … mrkněte se k němu.

Zbultran