Zbultran

Vyrazili jsme do Znojma na putování za vínem. Díky státnímu svátku jsme získali den navíc a tak jsme si neplánovali turistický výlet podél řeky Dyje.

Do Znojma jsme dorazili včas a tak jsme se ubytovali v Kaplance a naobědvali Na Věčnosti. Vypili jsme nějaké Znovínské víno, zakoupené v Albertu, protože Znovínská prodejna v Louckém klášteru měla zavřeno, a vyrazili po žluté TZ směrem na Šobes.

Cesta ubíhala pomalu. Nejdříve jsme sešli k řece Dyji a přešli přes most a pak jsme pokračovali dále podél řeky po uzké klikatící se cestičce plné kamenů. Po hodině jsme si udělali krátkou zastávku na vypití lahve vína a k provedení fyzikálního pokusu. Co si myslíte, plave bobule vinné révy nebo ne? Ruda využil přestávky, sundal boty a vrhl se do Dyje. Ale na koupel nebyl čas, museli jsme spěchat dál, neboť koncem října se stmívá rychle.

Po nějaké době (rozcestník Trauznické údolí) začal děda P. a Petra remcat a dožadovat se zkrácení trasy. Ruda se zasmál a vyběhl šílený kopec aniž by se zadýchal. My ostatní jsme pokračovali za ním – video1. Pak jsme dorazili ke krásnému výhledu na Dyji klikatící se pod námi a mysleli si, že to je ten Sealsfieldův kámen (ten byl o 50 m dále). Dali jsme si svačinku – video2 (všimněte si, že video je pouze dokumentární a neprosto bez režijního zásahu), vypili plechovkové víno, poslední co jsme měli jako železnou zásobu ssebou. Začala být zima a tak jsme se pokusili o rozdělání ohně. Neměli jsme sice křesadlo, ale vzpomněli jsme si na Robinsona Crusoa , který použil k zapálení ohně lupu (podívejte se na obrazovou přílohou).

Tady jsem podlehl přesile a trasa byla zkrácena směrem na Popice. Brblal jsem, ale musel jsem uznat, že za světla bychom se do Znojma nevrátili. Naštěstí v Popicích v rodiném domku u silnice inzerovali, že prodávají víno. Zazvonili jsme a nechali si donést lahev. Pan domácí přinesl všechny druhy vína, co měl doma a nabídl i skleničky. Nechal nám tam všechny lahve na ukázku a šel sbírat zbytky hroznů do vinice. A tak jsme vypili jednu lahev, pak koupil další Hroch, Ruda, děda P. a znovu … a byla tma.

Hroch vytáhl z baťohu svítilnu „čelovku“ a vydali jsme se ku Znojmu. Dorazili jsme v pořádku, protože jsme nedbali Rudových výzev k návštěvě nějakého dívčího internátu (penzionu pro svobodné dívky).

Zbultran