Zbultran

Paní M. vymyslela krásný cíl výletu – Skryjská jezírka, protože tam nikdy nebyla. Tak jsme s Hrochem naplánovali trasu. Seděli jsme v Hroším klubu a já neviděl na mapu. Spokojil jsem se tedy s informací, že to bude okruh 25 km. Nějak jsem zapomněl na to, že Hroch počítá tzv. Hroší kilometry. Jeden hroší km je tak asi jedna námořní míle.

V neděli ráno jsme z vlaku vystoupili v Rostokách u Křivoklátu a pak jsme zamířili po červené TZ do kopce a z kopce přes Nezabudice do Skryjí. Cestou několikrát volali Hrochovi ostatní Hroší poutníci, kteří se hodlali připojit až ve Skryjích, kam dojeli autem. Veselé bylo, že mu vždy volali, když dusal do kopce a nemohl popadnout dech. Asi se smluvili.

Ve Skryjích jsme se najedli, dali si pivko a vyrazili jsme na jezírka. Je to tam hezké, hned bych se vykoupal. Ale byli tam malé děti a já neměl plavky. Vrátili jsme se do Skryjí a všichni s náma ještě chtěli být a tak nás lákali na pivo nebo na točenou zmrzlinu. Ale nám bylo jasné, že vlak po půl páte už nestihneme a museli jsme pokračovat, abychom stihli ten po půl sedmé. Nestihli jsme ani ten. Přesto však byl výlet pěkný. Kde jinde by bylo možné vidět Hrocha balancujícího po padlém stromu přes potok? Podrobnější popis podává v deníčku poutník Hroch.

Videjko je tady.

Fotky od Ajky jsou zde.

Zbultran