Zbultran

Do Nasavrk jsme dorazili ve dvě hodiny odpoledne a rovnou jsme se přidali k „dožínkovému“ průvodu Keltů na zámek. Lughnasadem totiž Keltové slavili úspěšnou sklizeň, v tuto dobu se uzavíraly sňatky a připouštěl se dobytek. Lughnasad v Nasavrkách pravidelně pořádá dobrovolnické sdružení Boii, které se zároveň snaží o výstavbu nedalekého keltského archeoskanzenu.

Keltský průvod nesl postavu bohyně vyrobenou z letos sklizených klasů a snop prvně nažatého obilí. Tento snop pak předal náčelníkovi, který jím pro požehnání všech třikráte zatočil nad hlavou a pak obilí namlel na kameném žernovu z materiálu z Kunětické hory. Z mouky se pak upekla placka, podobná s těmi kteří si mohli návštěvníci zakoupit u stánku s občerstvením. Když už jsme u toho jídla, tak tu byla opět vynikající zmrzlina z kozího mléka z farmy v Licibořicích. Chyběl tu stánek s Frolíkovou kávou.

Vyrazili jsme dolů pod zámek do keltské vesničky pozdravit se s kamarády. Potkali jsme i Buse, který si sem jen odskočil na dovolenou z daleka. A to už začala přednáška předního keltského archeologa Jiřího Waldhausera, PhD., CSc. o keltském zemědělství. Keltové baštili pejsky i ropuchy a mnoho druhů obilovin, pěstovali i konopí. Pořadatelé museli přednášku předčasně ukončit, protože na plac se už tlačili nadržení keltští bojovníci aby předvedli představení o tom jak se bůh Lugh na půl roku chopil moci.

O půl páté jsme se vydali na komentovanou prohlídku rozestavěného archeoskazenu. Vypadá to pěkně a jaké to teprve bude, podaří-li se to dokončit.

S druidem Lunwerem jsme se jen krátce pozdravili. Bylo toho tolik, že se prostě všechno nedalo stihnout. Krátce jsme pokecali s Janakou a Marií, viděl jsem i Honzovu rodinu a potomka i Mariina vnuka. Pak začal večerní konzert. Skupina Jauvajs byla excelentní jako vždy. Zato skupina Bran byla o dost jiná než za dob Dewiho Pajota. Ostatním to ale navadilo.

Zbultran