Zbultran

Ocitli jsme se v Brně a tou dobou tu pořádala jedna cestovka zájezd do Osvětimi. S hroším poutníkem Karlem jsme se rozhodli a vyrazili navštívit památník KL (koncentrační tábor) Auswitz a Birkenau. V sedm ráno jsme nastoupili do autobusu a překvapilo nás, že s námi jeli převážně mladší lidé. Domníval jsem se, že ty to vůbec nezajímá.

Po strastiplné cestě, pořád se totiž čekalo na druhý autobus, jsme dorazili do Osvětimi a po dalším čekání jsme vyrazili na prohlídku prvního koncentračního tábora KL Auswitz I od 14 hodin. Bylo tu strašné množství lidí (návštěvníků). Ročně prý tato místa navštíví cca 700 tisíc návštěvníků. Dostali jsme sluchátka a malý přijímač na krk, přepli jsme na správný kanál a vyrazilo se k pověstné bráně s nápisem Arbeit macht frei. Tento tábor vznikl na místě původně rakouských a poté polských kasáren. Prvními vězni byli také Poláci, nepohodlní Němci a po napadení bolševického Ruska i sovětští váleční zajatci. Prvních 30 německých kriminálních vězňu bylo přivezeno z KL Sachsenhausen v roce 1940 a stala se z nich tzv. kápa. Ti měli luxusnější ubytování, mnoho výhod a pomáhali s udržením pořádku.

Ve sklepech baráků se začali dělat první pokusy s usmrcováním vězňů pomocí plynu Cyklon B. Před tím se popravovalo zastřelením nebo oběšením, ale tento způsob se zdál nacistům neefektivní a neárijský (špinavý). V expozici jsou fotografie věžňů, které pořizovali nacisté do roku 1943. Pak to ale přestali stíhat a pouze byla věžňům tetována čísla.

V roce 1941 se začal stavět druhý tábor – vyhlazovací Auschwitz II – Birkenau, kde našlo smrt více než milion obětí (z toho většina Židů). Nevedla se evidence a proto se jedná o pouhý odhad. Tady pokročil průmysl vraždění tak daleko, že od té doby co vlak s transportem projel vstupní branou, přes „selekci“ (dělení na zatím práce schopné a neschopné, tedy nutné okamžitě likvidovat (cca 75%)), svlečení vězňů a jejich „zplynování“ uběhla pouhá hodina. Technologickým problémem nebylo samotné vraždění, ale zbavení se těl kremací. Někteří vězni museli rozbíjet nespálené velké kosti obětí dřevěnými kůly, aby se proces kremace zrychlil. Před odvezením těl do pece jiná skupina neboštíkům trhala zlaté zuby (za měsíc 40 kg zlata) a ženám holila vlasy, které se pak desinfikovaly, sušily nad krematoriem a poté se odvážely na zpracování do textilních závodů. Na výstavě byla látka (plátno), na které bych nepoznal, že byla vyrobena z lidských vlasů. V expozici v Auschwitz I jsou velké sály plné vlasů, botiček, kufrů, hřebenů které nacisté uskladňovali v barácích, tzv „Kanadách“.

Jako jakousi zajímavost zmíním existenci „scheissecommad“. V Auschwitz II – Birkenau byly postaveny baráky určené pouze jako toalety. Samotné záchody byly z betonu po vzoru římských záchodů. Nárok na návštěvu byl pouze dvakrát denně a to na dobu omezenou. Tyto záchody vyprazdňovalo právě to „scheissecommando“. A kupodivu se jednalo o práci mezi vězni žádanou a výhodnou. Samotné latriny i vězni tak smrděli, že je esesáci nechávali uvnitř samotné, tedy vězni si určovali tempo práce sami. Ani venku je nebili. Navíc práce byla pod střechou, což byla v zimě a za deště velká výhoda.

Přestože byly útěky z táborů téměř nemožné kvůli ostraze, technickým opatřením a v neposlední řadě kvůli nedostatečné stravě a tedy nedostatku sil, podařilo se jich z Auschwitz uskutečnit 802 (z toho 144 útěků úspěšných, 327 útěků neúspěšných a o 331 útěcích nejsou žádné další informace). Po vězních se pátralo 3 dny a 3 noci a když nebyl vězeň dopaden, bylo pátrání zastaveno. Stále ale hrozilo dopadení při náhodné kontrole nebo na základě udání.

Více vyprávění o táborech Auschwitz I a Auschwitz II – Birkenaunaleznete zde, přehled koncentračních táborů na mapě tady a nebo v přehledné tabulce.

Videa Aschwitz II – Birkrnau

Polský dokument o zdařilém útěku z Aschwitz: https://www.y­outube.com/wat­ch?…

Tady je pokračování (komunisti ho zavřeli na 10 let): https://www.y­outube.com/wat­ch?… https://www.y­outube.com/wat­ch?…

Zbultran