Zbultran

V září 2014 jsme byli podruhé na řeckém ostrově Santorini. Mnozí považují Santorini za možnou Atlantidu. Jedná se totiž o původně kulatý ostrov (tomu odpovídá původní název Strongili), který rozmetal výbuch vulkánu v roce 1650 př.n.l.. Výbuch prý způsobil zánik mínojské kultury na Krétě a kromě jiného i zasypal horkým popelem místo zvané Akrotitri. Toto archeologické naleziště bylo odkryto v roce 1967.

Nálezy z Akrotiri jsou na Santorini uloženy v Prehistorickém museu ve Fíře, které jsem navštívil již v roce 2011. Zde v Prehistorickém museu jsou jen některé fresky, ty nejlepší musíte shlédnout až v museu v Athénách. Samotné archeologické naleziště bylo v té době (2005 – 2012) uzavřeno, protože v roce 2005 se zřítila část zastřešení památky a jeden návštěvník to bohužel nepřežil.

Na rozdíl od Pomejí se nenašli lidské mumie. Lidé byli včas sopkou varováni a zřejmě ostrov opustili před hlavním výbuchem. Jestli se jim podařilo přistát na pevnině nebo byli smeteni následnou vlnou tsunami, to se již nedozvíme. Na ploše 12 ha bylo sopečným popelem zasypáno a tak zakonzervováno přes 30 budov. Město bylo před výbuchem vzdáleno od moře pouhých 100 m a přilehlá zátoka vytvářela přirozený úkryt pro lodě. Prvotní osídlení zde bylo od poloviny 5. tisíciletí př.n.l. tedy v Neolitu a již v 3. tisíciletí př.n.l. tedy ranné době bronzové zde vznikl významný obchodní přístav. I ten byl zničen zemětřesením a na jeho místě byl obnoven asi kolem roku 2100 př.n.l. (střední doba bronzová). Další zemětřesení následovalo v 17. stol. př.n.l., po něm už obyvatelé město nestihli zcela obnovit, protože erupce vulkánu v roce 1650 př.n.l. ho pohřbila. Během svého rozkvětu město provozovalo obchod s mědí mezi Kyprem a Krétou, což mu přineslo značné bohatství. Díky němu zde byl vybudován dokonalý kanalizační systém, v mnohdy třípatrových domech byly splachovací záchody, stěny domů zdobily nádherné fresky na kterých se objevovala cizokrajná zvířata (třeba modré opice). V domech byl pohodlný a zdobný nábytek připomínající mi styl Ludvíka XIV, lidé si přitápěli v malých keramických kamínkách.

Místem jsem byl uchvácen a obdivoval jsem Řeky, kteří naleziště zpřístupnili již podruhé veřejnosti. Čerpali k tomu i dotace EU, neboť na střechu umístlili solární panely a pomocí jimi vyrobené energie prostor klimatizovali. Vzpomněl jsem si na podobnou naši národní kulturní památku – Oppidum Závist, které bylo pro nedostatek finančních prostředků zasypáno stavební sutí. Přítom na Akrotiri se vybíralo vstupné 5 Euro a bylo zde pořád plno. Věřím, že by tomu tak bylo i na Závisti, kdyby došlo k podobné stavební úpravě jako na Akrotiri v Řecku. Že bychom si vážili svých dějin méně než Řekové? Že bychom na své předky nebyli hrdí?

Zbultran