Zbultran

V sobotu 31.3.2007 jsme se vydali na turistický pochod za Rumcajsem. Kačka s Jirkou mě vyprovokovali na trasu 50 km, a nakonec se jim rozbilo auto a šel jsem padesátku sám.

Přiznám se ale, že jsem chtěl jít „padesátku“ i kdyby mne nikdo nepřemlouval. Doufal jsem jen v to, že když nebudu moci, Kačka s Jirkou mne jako zdatní a vytrvalí turisté morálně podpoří. Nakonec mi to připadalo velmi symbolické. Když jsem šlapal sám vzpomněl jsem si na to, co říkají mystikové o cestě k Bohu. Lidé, organizace, církve tč mohou na cestě motivovat, pomáhat, podporovat, ale nakonec tu cestu musíš udělat osamocen. Až budeš někdy stát před Pánem, budeš tam úplně sám a nebude záležet na tom, kdo byl tvůj kamarád, nepřítel, v jaké jsi byl církvi či stranč …

Pochod nás nakonec šlo 5 lidí. Petra se Zbyřou ušli 38 km. (říkal jsem Pétč, ať si vybere něco kratšího. A se Zbyřou se rozhodli pro druhou nejdelší trasu. Aby prý nebyly srač…) Kačka s Jirkou mi volali, když už jsem měl za sebou asi 3 hodiny, ale nakonec se odhodlali, přijeli vlakem (což je nejhorší způsob cestování z Prahy do Jičína) a vydali se na pochod kratší, leč o to obtížnější. Prohnaní pořadatelé jim totiž sundali značení pochodu a tak jsme byli rádi, že nakonec dorazili k nám na chatu bez buzoly a bez mapy.

Do cíle v Jičínč dorazil i poutník Hroch, který musel urazit 500 km (podle jeho vlastních slov) ze školení. Udělal nám velkou radost, ale my jemu ne, neboť byl připraven oslavovat náš štastný návrat dlouho do noci. My však po všech útrapách cesty vydrželi jen do devíti a pak jsme si mu řekli o autorské čtení pohádky z jeho vlastní knížky. Doporučuji všem, neb Hroch při tom nádhernč mění hlasy a vůbec pohádka je i ekologická.

Zbultran