Madeira 2018 - Levada do Paul II, planina Paul da Serra a Fanal
Severní pobřeží
Před pěti lety se nám strašně moc líbila Levada do Paul II. Byla to takové malá levádička uprostřed žlutě rozkvetlých keřů. Strašně se nám to tu líbilo a tak jsem tuto levádu zařadil do našeho programu, jako že to se musí vidět.
Zastavili jsme u kostela pod širým nebem Santa do Paúl da Serra. Strašně tu foukalo a bylo pod mrakem, tedy lépe řečeno byli jsme v mracích, které se valily nahoru na planinu Paul da Serra. Otevřeli jsme lahev červeného portugalského vína a vypili ho z plastových kalíšků, které za tím účelem pořídil Ivošek. Pak jsme se ještě rozdělili o krajíc bezlepkového chleba a vyrazili jsme na levádu do Paul II. Buhužel, stejně jako platí přísloví: „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“, dá se aplikovat i na levády. Leváda byla bez vody, křoví, které před pěti lety tak krásně žlutě kvetlo bylo zničené požárem.
Šel jsem pořád dál s tím, že se to přece musí zlepšit. Skončily ohořelé keře, zůstaly zelené ale nekvetly a to jsme tu vlastně jakoby o týden později než minule. Počasí asi neporučíš. Došli jsme až k jedinému stromu široko daleko a pod ním a kolem byly alespoň ty krávy podobné těm v Indii ve Vrindavánu. Posuďte sami:
Narazili jsme na cestu a když ani za ní nic v levádě neteklo, zahli jsme nahoru a po nějakém čase jsme došli k silnici a po ní pak zpátky k autu.
Zbýval nám ještě čas a tak jsme se rozhodli podívat na planinu Paul da Serra. Uprostřed na té jediné křižovatce jsme to vzali doprava a dojeli až k Bica da Cana a tady byla silnice uzavřena i se zákazem vjezdu. Tak drsný abychom jeli dál, jako spousta dalších aut, jsme nebyli a tak jsme s Ivošem vystoupili a šli to prozkoumat pěšky. Nic jsme nenašli, jen balvan na cestě.
Vrátili jsme se k autu a protože byl ještě čas zajeli jsme do Fanal. Tam je mlha vždycky, snad větší než minule.
Zbultran
Nepřehlédněte
Koukněte na autora na akupunktuře.