Zbultran

Dlouho jsme se chystali na výlet do Londýna. Před 2 lety jsme si ve směnárně vyměnili Libry a pořád to časově nevycházelo. Až letos se přiblížil Brexit a tak jsme byli postrčeni okolnostmi. Koupili jsme letenky od Ryanair a při zjišťování cen jsme vzali i letenku do Edinburghu, protože byla výhodná.

Cestě předcházela příprava: ubytování přes booking.com, informace o Londýně a Edinburghu. Dozvěděl jsem se, že v Londýně je vhodné pořídit si tzv. Londonpass. Pořídili jsme si ho na 3 dny. Je sice drahý, ale my tak za 125 liber získali vstupy v hodnotě za 300 liber. A když pak člověk předem neví, kam se mu vyplatí jít, zkusí to a peněženku už to tak nebolí.

Cesta Ryan Air letadlem byla rychlá, trvala 2 hodiny deset minut a to jsme ještě odečetli hodinu časového rozdílu, takže v půl 9. místního času jsme přistáli na letišti Standsted. Odbavení na letišti bylo pro nás s Petrou rychlé, měli jsme totiž pasy, tak jsme je přiložili na čtečku a byli jsme do Británie vpuštěni. Horší to měl Ivošek s Kačenkou, kteří cestovali na občanku a museli vystát obrovskou frontu na úředníka, který je zkontroloval ručně. Po vyzvednutí Kačenčina kufru jsme nastoupili do vlaku Stansted Express a ten nás cca za 3/4 hodiny dovezl na konečnou v centru Londýna.

Vystoupili jsme a hledali nějakou občerstvovnu, kde jsme při placení zjistili, že máme staré desetilibrové bankovky, ale že to není problém, že nám je vymění v bance. Nechal jsem tedy zbytek výpravy v buffetu a šel hledat banku. Nejprve jsem byl v krásném domě, který ale nebyl bankou, pak jsem prošel ještě 2 banky a dozvěděl se, že nám to vymění jen v Bank of England. Ta ale byla dost daleko a tak jsem se vrátil za ostatními. Ivoš zavolal na ubytování a tam nám řekli, že si klíče můžeme vyzvednout klidně hned. Také nám prozradili, že v celé GB stačí do navigace zadat poslední kód z adresy. Tedy když je v posledním řádku adresy: GB-London E1 6FQ, zadám do google map e16fq a navigace nás dovede před dům (naše Londýnská adresa). V Edinburghu jsme bydleli tady EH39GR . Klíče ale ještě k vyzvednutí nebyly a tak se šel Ivoš s Kačenkou projít a já s Petrou jsme šli hledat Bank of England. Používal jsem k tomu „chytrouše“, kterého mám sotva týden a neuměl jsem s ním. Navíc mezi mrakodrapy navigace fungovala jen občas. Ale centrální banku jsme po hodině našli a když jsem se dostal přes ostrahu, kterou tvořil číňan, který pořád opakoval „van poršn“, peníze jsem vyměnil. Zbývala nám hodina a tak jsme se šli podívat na Temži a pak se vrátili pro klíče. Držitelé klíčů nám už klíče vydali a my se ubytovali. V ulici byla výborná britská hospoda, kde jsme si dali pivo i cider. V hospodách mívají pivní bar a cider bar. V pivním baru jsou piva z keg a z cask, ta z keg jsou tlačená plynem a pasterizovaná, ta z cask se pumpují ruční pumpou a mají tedy méně CO2, jsou živá a mnohdy v hospodě ještě dozrávají. Na černé tabuli jsou piva popsaná a na konci je číslo (4,2; 5,3; 7,8). Mysleli jsme si, že to je cena, ale byl to obsah alkoholu. Cenu se nikde nedozvíte, až při placení. Pinta piva nebo cideru stojí něco kolem 5 liber a běžně se tu platí kartou.

Tady jsou fotky.

Tady je přechod na další den.

Zbultran