Zbultran

Vyrazili jsme na výlet do Červené Řečice. Pozvali nás Petr s Ivou. Iva tu má rodný dům přes sto let starý. Po příjezdu jsme se ubytovali, snědli sabží, co uvařila Petra. Vyrazili jsme do Želivu. Začalo pršet, příroda vláhu potřebuje, ale my pokračovali po červené TZ.

Cesta podél přehrady klouzala, ale byly zde hezké výhledy. Bohužel voda byla úplně zelená a tak na koupání nedošlo. Do klášteru premonstrátů v Želivě dorazili ve tři čtvrtě na čtyři. Chtěli jsme ochutnat místní pivo, ale byl tu sraz veteránů mercedes a ti měli od čtyř celý prostor uzavřený. Dali jsme si tedy 4 kousky (10, 12, pšenice a tmavé), po jednom od každého druhu, abychom alespoň ochutnali, a zjistili jsme, že nejlepší je polotmavá desítka. Dal jsem si ještě malou desítku a těšil se, že budu vyhazován. Ostatní se ale ke mně nepřidali. Přesunuli jsme se na nedalekou Kocandu. Po večeři následovala zpáteční cesta domů do Řečice, ale šli jsme radši po silnici. K večeři připravil Petr variaci smradlavých sýrů a k tomu červená francouzská vína. Vzpomněl jsem si na Rosťu, který je s podobnými sýry vykazován na balkon.

V neděli jsme objeli místní pamětihodnosti a navštívili Ivina tatínka v domově pro seniory v Pelhřimově (chudobinci, jak říká tatínek). Ivy tatínek je frajer, má jako jediný elektrický vozík i do terénu a projíždí chodby domova používaje světelná i zvuková výstražná zařízení. V domově je však za to peskován. Po obědě v druhém patře hotelu Slávie, jsme se vydali domů.

Tady jsou fotky.

Zbultran