Zbultran

Kvůli krachu cestovky Melissa jsme nemohli jet na náš zamilovaný Skopelos. Vzpomněl jsem si, že kdysi dávno (možná před 20 lety) jsme byli na Krétě a navštívili jsme pláž s tmavým pískem v zálivu, který si tu v šedesátých letech oblíbili Hippies. Byli jsme tu tehdy na výletě sotva půl dne, ale už tenkrát jsem si řekl, že by se tu dalo pobýt i déle. Tak jsem našel zájezd od cestovky Blue Style do hotelu Zafiria, kde se dala nakonfigurovat téměř libovolná délka pobytu a vyrazili jsme sem na 14 dní.

Ubytování bylo útulné. Uklízečky pracovali na 100 %. Bohužel jsme jim zapomněli nechat něco od cesty. To nás mrzelo, tak se sem budeme muset ještě vrátit a napravit to. Odpolední recepční byla fajn paní a naučila mně jak si říct řecky o klíč (Parakala to klívi ekaton pende) a zeptat se jak se má (Pos ise) na což je odpověd (kala nebo poly kala).

Snídaně byly velmi dobré, byly to švédské stoly s obsluhou. Vadilo nám jen to, že tu někteří při snídani kouřili. Stejně tak bylo nepříjemné kouření na balkoně vedlejšího pokoje.

Pláž v Matale tvoří tmavší písek a ten se po poledni pěkně rozpálí. Je potom obtížné dostat se do vody, když nemáte deku přímo u vody. Našel jsem si tedy na webu Cpt. Barefoot cestu na vedlejší pláž Red Beach, ale to si zaslouží samostatný článek.

V Matale je poměrně známá archeologické památka – tzv. římské hroby. Když jsme tu byli před těmi asi 20 lety, byl v jedné jeskyni hippízák a hrál na buben (takový ten, jak se na něm vkleče sedí). Teď už je to oplocené a vybírá se 4 Eura vstup. Když jsem se tam plahočil, nabídla mi mladá holka, jestli nechci pomoci. Ale bylo to oprávněné, už jsem děda :-).

Našli jsme tu dvě dobré restaurace: řeckou Sirtaki a rastafariánskou Mad Irie. V Sirtaki vařili výborně, ale jejich specializace byla ryby a mořské plody. Dali jsme si vždy 2 předkrmy (na půl) a hlavní jídlo. Skoro se to nedalo sníst. Na závěr pak donesli červený meloun a kořalku (rakii). Já jí neochutnal, protože nechci znovu přijít o chuť, jak už se mi jednou v minulosti stalo díky zánětu trojklanného nervu. Prý byla jemná.

Na IPhonu jsem hledal nějakou vegetariánskou restauraci a našel jsem Mad Irie. Odkaz na samostatný článek je tady.

Tady jsou fotky.

Zbultran