Zbultran

Byli jsme tu loni a líbilo se nám tu. Tak jsme si to zopakovali a nakoupili znovu zájezd od Čedoku s plnou penzí a All Inclusive. Přidali se k nám Hroši a Ajka s Martinem a Adámkem. Moc jsme se na to s Hrochem těšili, dokonce jsme si posílali SMS s odpočítáváním dnů k odletu. Naposledy jsme byli v tomto obsazení v Řecku před 12 lety na Kefalonii. Pro jistotu jsme si s Petrou zabalili i taneční boty, nejsou už Covidová omezení, tak je třeba užijeme. Stáhl jsem si i jízdní řád autobusů, které loni kvůli omezením nejezdily.

Na letiště jsme jeli autobusem. V autobuse byly dvě dámy s kufry a bavily se spolu o tanci (přesně o výuce salsy). Když pronesly, že odlétají v 11 hodin jako my, zpozorněl jsem. Musí přece letět tam, co my. Ale pak vystoupily na zastávce Terminál 1. Pustil jsem to z hlavy.

Při výstupu z letadla na letišti Alexandra Velikého jsem je ještě se skupinou dalších asi 10 děvčat znovu spatřil. Jely do našeho hotelu a měly tu taneční soustředění Single Lady Dancing. Lektorovala je Nikol Mikesková, jedna z těch dvou, a jak jsem se později dozvěděl i vicemistryně ČR v deseti tancích. Tedy je odkaz na rozhovor pro ty, co neradi čtou. Pro ty, co ještě umí číst.

Ubytování bylo výborné, strava možná trochu horší než loni. Kuchař asi neuznával vegetariány a tak třeba do zapečené brokolice s bramborem a sýrem přidal na jemno nakrájený salám. Ale ta rajčata! Dokonale zralá, chuťově úžasná.

My bydleli v hotelu Aeria a zbytek v Aeolis. V cestovce jim řekli, že přistýlka se do Aerie nevejde. A přitom jsme byli ubytováni v pokoji se 3 postelemi. V all inclusive bylo zahrnuto i pití místních alkoholických nápojů při jídle nebo po 12. hodině na baru. Míchaných nápojů na baru byl velký výběr, i když byly trochu šizené (třeba hojně do nich dávali ledovou tříšť a tedy byly hodně přeslazené). Před 22:00, kdy končil All Inclusive, byla na baru hrozná fronta. Každý se předzásoboval několika drinky. Po 22:00 to už bylo za peníze a bez fronty. Dokonce vyndali i „šejkr“ a lepší sklenky.

Hroch chtěl navštívit Monastyr Archangel Michaelo. Mají tu mít uložen hřeb z Kristova kříže, kterým mu probili paži a zdejší voda je léčivá. U delegáta jsme se dozvěděli, že tímto směrem žádný bus nejezdí a že prý manžel recepční je taxikář a udělá nám cenu. Za těch 7 km chtěl 25 Euro. To nám přišlo moc a tak jsme se tam vydali pěšky. Stihli jsme to do oběda. Adámek měl rekord, co kdy ušel. Bylo to 16,6 km. Počasí bylo příjemné, 24 stupňů (oproti Praze, kde bylo tou dobou 38 stupňů). Cestou zpět jsme vynechali odbočku na Diovo oko, tzv. Giolu, kterou vytvořil pro svou dceru Afrodite, aby se měla kde koupat.

Diovo oko, tedy okrouhlou propadlinu ve skále blízko moře zaplavenou mořskou vodou, jsme však nevynechali nadobro. Vydali jsme se tam v sobotu hned po snídani i s Petrou. Za slabou hodinku jsme byli na místě a byli jsme druzí. Automobilní výletníci byli ještě na cestě. Loni jsem tam nevlezl, resp. nehópnul. Skáče se tam snadno ale horší je to s vylezením. Na místě nejblíže k moři, kde je nejsnažší výstup se usídlili mořští ježci, takže opatrnost je na místě. Ale nakonec jsem to zvládnul, i když pohled na můj způsob opuštění Gioly asi nebyl moc důstojný.

Když jsme nešli k moři, naučili jsme se chodit k hornímu bazénu, který loni okupovali Rusové. Teď je vystřídali Poláci. Nebylo jich však moc, protože bar byl pro nedostatek personálu zavřený. Výhodou bylo, že tu každý den vždy 2 hodiny dopoledne a 2 odpoledne trénovala děvčata Single Lady Dancing od Nikol. Byla moc šikovná a závěrečná vystoupení (cha cha, passo doble, tango se židlí, flirt dance a další) jsme odměnili potleskem.

Tady jsou fotky z výletu.

A ještě moc hezké fotky od Ajky.

Zbultran