Zbultran

Emily, naše mladičká delegátka z loňského pobytu na Skopelu, nám doporučila ostrov Kythiru. K výběru nám pomohl i tento hezký článek. Tak jsme se letos vypravili sem. Vybrali jsme sice dražší, ale luxusní ubytování se snídaní i s kuchyňkou, dvouplotýnkovým vařičem ale jen jedním hrncem. Telefonát delegátce nepomohl. Ale poradili jsme si. Jedna zajímavost: jako obslužný personál tu byli filipínci. K snídani nebyl ani meloun ani tzatziky, jak jsme byli zmlsaní z Thassu.

První večer jsme si koupili lahev červeného a olivy kalamata rozvažované v místním mini supermarketu (krabička cca 2 Eura) a vyžunkli jí na pláži. Pro olivy jsme se pak stavovali skoro každý den. Kromě supermarketu tu v turistické vesnici měli jednu Zeleninu s moc příjemnou paní, jeden obchůdek se souvlaki. Taveren bylo několik. My chodili do taverny Thalassa, což znamené moře, kde dělali oválnou pizzu, aby se vešla na hranaté prkénko.

V sobotu jsme se vydali po cestě podél pláže na jih směrem k ústí Barbarossova kaňonu a našli jsme tam příjemnou miniplážičku Paralia Lorentzo, kde byl i stín pod převisem. Ten převis nevypadal moc stabilní, ale nikdo to neřešil. Když přestalo to největší vedro, pokračovali jsme dále až k ústí kaňonu na oblázkovou pláž Kakia Lagada Gorge. Ta pláž tvořila překážku vodě z kaňonu odtékající do moře, takže říčka byla zelená od řas a moře krásně modré. Na jaře nebo při velkém dešti, jaký byl třeba den před odletem, zmizí asi pláž pod vodou.

Po Covidu už na ostrově neobnovili autobusy (K.T.E.L). A tak jsme si museli půjčit na 3 dny auto za velmi nepříznivou cenu 63,– Euro / den. Tytam jsou doby, kdy jsme si v Řecku půjčovali auto za 23 Euro / den.

Vypravili jsme se na druhý konec Barbarossovy soutěsky do Palaiochory. Je to opuštěná vesnice nad rozdvojeným kaňonem. Ze shora jsou nádherné pohledy dolů, až se jednoumu může udělat šoufl. Pak jsme hledali podle mapy z půjčovny starobylý Afroditin chrám. Jenže značení turistických památek takovou tou hnědou značkou tu na ostrově není z nejlepších. Takže jsme to nenašli. Dojeli jsme k moři a narazili jsme asi na jednu, alespoň pro nás, nejlepší pláž na ostrově – Paralia Paleopoli. Pláž je dlouhá a bylo tu pár lidí. Když jsme se trochu přošli směrem k přírodní kamenné bráně nad mořem, měli jsme 100 m pláže jen pro sebe. Potom jsme zajeli do přístavu Diakofti. Jsou tu 2 novodobé vraky lodí a rovný most na ostrov, kde je právě ten přístav.

Druhý den, co jsme měli auto, jsme vyrazili na jih ostrova do hlavního města Kythira (Κύθηρα) alias Chóra. Navštívili jsme tu Archeologické museum (tady odkaz na fotky), benátskou pevnost a ještě před tím jednu z přístupných jeskyní Agia Sophia Cave, v které je pravoslavný kostel. V jeskyni je kulatý komínový otvor a tak je tam vidět modré nebe, což je docela efektní. K návratu byl ještě čas a tak jsme zajeli navštívit nejkrásnější klášter na ostrově (Ιερό Προσκύνημα Παναγίας Μυρτιδιώτισσας) a starou byzantskou vesnici Kato Chora s Mylopotamos Castle, kde je mnoho zřícených domů a kostelů, které jsou stále v provozu. Vstup na vlastní nebezpečí. Silnice tu je jednosměrná a tak jsme se trochu zapotili než jsme našli cestu zpět do Milopotamos s tavernou Platanas, kde dobře vaří. Je tu i začátek turistické stezky kolem vodopánu Nereida údolím vodních mlýnů. Tam jsme ale nešli, protože vodopád podle průvodkyně vyschl.

Poslední den s autem jsme zamířili naopak na sever ostrova. Přes krátké zastavení na pláži Agia Patrikia (z ubytování se tam dá dojít pěšky ale nestojí to zato), a další ve výrobně sušenek v Karavasu jsme se uzkými uličkami propletli k pramenům Ali Amiri. Krátkou procházkou jsme došli k Pomeřenčovému prameni. Na maják jsme nejeli, těch úzkých silniček jsme měli dost. A to jsme ještě netušili, že podobné nás čekají při sjíždění dolů na pláž Paralia Likodimou. Našli jsme si tu stín v jeskyni, ale padal nám na hlavu písek a proto jsme místo radši opustili a našli si sice menší, ale bezpečnější stín pod olivovníkem. Poté, co sem dolů přijel pán na mopedu, jsme vyrazili zpět serpentinami, abychom náhodou v protisměru někoho nepotkali a nemuseli se na úzké silničce vyhýbat. Zamířili jsme ještě napříč ostrovem znovu na pláž Paralia Paleopoli. Večer jsme vrátili auto. Zbytek pobytu jsme pak chodili na pláž v Agia Pelagia.

Poslední večer před odjezem začala bouřka a hodně pršet. Pršelo celou noc, byly výpadky elekřiny. Ráno v den odjezdu bylo v moři vidět hnědou stopu po bahně spláchnutém deštěm do moře. Na letišti jsme pak čekali až oschne letištní plocha, aby mohlo letadlo vůbec kvůli krátké dráze přistát. Ale dopadlo to dobře, zpoždění oproti plánu bylo necelá hodina.

Tady jsou fotečky.

Zbultran