Zbultran

Nejdelší výlet podnikáme se soukromým průvodcem partnerské CK Emotions Devenem. Jedná se zároveň i o nejdražší výlet (10.400,– MUR). Nemá ale cenu šetřit, když už samotný pobyt a cesta na Mauricius byl mnohem dražší. Výlet byl perfektně připravený a s panem Devenem (původem Tamilec a původním povoláním učitel ruštiny) jsme si i povyprávěli a mnoho věcí, takových, co nejsou v průvodci, se dozvěděli.

Hned na začátku jsme se domluvili o změně pořadí navštěvovaných míst. Mířili jsme na Mauricijské posvátné místo Ganga Talao (Grand Bassin) a před tím byla naplánovaná návštěva vinařství s ochutnávkou. Tam by se samozřejmě ochutnávalo a nám nepřišlo vhodné, nehledě na karmu, být na posvátném místě alkoholicky opojen. Pan Deven pořadí operativně změnil a když viděl, že se o duchovní místa opravdu zajímáme, vzal nás k obrovské soše Venkateswary (inkarnace Vishnua). Pan Deven nám byl vždy nápomocen a včas nás třeba upozornil, kde už je třeba sundat boty.

Druhé zastavení bylo Ganga Talao (Grand Bassin). Dle legendy Pán Šiva se svou manželkou Parvati cestovali vzduchem na svém posvátném býku. Ve smaragdovém oceánu (nyní Indickém) spatřili nádherný neobydlený ostrov. Pán Šiva nosí na hlavě řeku Gangu, která je tak silná, že kdyby dopadla na zem, zničila by jí. Proto jí pan Šiva v Himalájích nastavil hlavu aby zmírnil Její sílu. Od Jeho hlavy se Ganga rozdělila na 7 pramenů, které už zemi nezničí. Ganga se nazývá řeka zase až od místa, kde se 7 pramenů (řek) spojí. To jsme ale trochu odbočili.

Takže pán Šiva pohlédl na ostrov a jak naklonil hlavu část Gangy stekla dolů a vytvořila jezero později nazvané Ganga Talao (Grand Bassin). Řeka Ganga je ale zvyklá na uctívání a vyčetla panu Šivovi, že na neobydleném ostrově není, kdo by jí uctíval. Pán Šiva však slíbil, že uctívání zařídí a tak se každý rok na přelomu února / března (je to podle lunárního kalendáře) sejde až 500 tisíc věřících k jejímu uctívání. A to má ostrov (jen) 1.2 milionu obyvatel. Jedná se prý o největší hinduistický svátek mimo území Indie.

Pokračovali jsme prohlídkou továrny na čaj v Bois Cheri. Prohlédli jsme si továrnu a malé museum a pak nás průvodce / řidič zavezl na ochutnávku do čajovny. Byl to bývalý dům plantážníka s výhledem na jezero obklopené čajovými keři. Čajů jsme ochutnali 10 – 12 a byly dobré. Mauricijci pijí čaj strašně silný a do konvičky na 2 hrníčky si dávají třeba 4 pytlíky. Výsledek (na vojně jsme tomu říkali magorák) je tak silný čaj, že když vám nalejí do jednoho hrnku kafe a do druhého čaj, vypadá to stejně.

Další zastavení byl vodopád Chamarel waterfall a tzv. 7 Coloured Earth, odkrytá zem zbarvená různými kysličníky kovů (vše je dole ve fotkách). Úplně naposledy jsme navštívili Takamaka Winery, které vyrábí víno z Liči. Vinařství se jmenuje podle endemického stromu, který se nachází ve vinařství, ale liči na něm samozřejmě neroste. Víno bylo vynikající, ovocné a chutnalo i po liči. Nenechali mě udělat foto nerezových tanků, což jsem nechápal, ale pustili nám film, kde mauricijské ženy loupaly a odpeckovávaly liči. Jedna lahev dokonce vyhrála nějakou cenu ve Francii.

Po cestě domů jsme se ještě stavili v obchůdku s vanilkou, kterou jsme pak vezli Roře.

Tady jsou fotky.

Zbultran