Zbultran

Cestou na Vranovskou přehradu jsme nestihli navštívit vyhlášenou vinici Šobes a tak jsme tak učinili druhý den.

Ráno jsme vyrazili zpět přes Znojmo až k vinici Šobes. Poslední asi 2 km jsme museli jít pěšky. To jsme si užili náramně. Procházka krásnou starobylou krajinou podyjí za to rozhodnč stojí. řeku jsme překonali po visutém lanovém mostě, který se náramně houpal, když se po nčm šlo zeširoka, což oba s Hrochem umíme dobře. Petra nám kvůli tomu nadávala a bála se přejít.

Když jsme se vyšplhali do posledního kopce na vinici Šobes, přečetli jsme si na ceduli i něco z historie:

"Vzhledem ke své výhodné poloze byla lokalita Šobes osídlena již ve starší době kamenné. Pocházejí odsud nálezy kamenných štípaných nástrojů, jejichž stáří se pohybuje okolo 30 tisíc let. Následné osídlení je doloženo i z mladší doby kamenné – lid kultury s moravskou malovanou keramikou.

V období pozdní doby kamenné se Šobes stává důležitým společenským a hospodářským sídlem. řeka Dyje v té době představovala důležitou komunikaci a Šobes byl jedním ze středisek na linii tzv. výšinných center podél řeky. Aktivnč osídlená byla kompletně celá plocha této lokality, což souvisí se začínající výrobou a směnou. Jednalo se o lid kultury nálevkových pohárů, lid kultury s kanelovanou keramikou a lid kultury jevišovické.

Již ve středověku byla lokalita pro svou mimořádnč příznivou polohu využívána k pčstování vinné révy. Víno z této oblasti bylo proslulé svojí kvalitou a zejména v minulém století bylo dodáváno na císařský dvůr a do význačných vídeřských restaurací.

V současné době lokalitu Šobes vlastní Znovín Znojmo a.s. se sídlem v Šatovč, který zde na celkové ploše téměř 11 hektarů pčstuje především tyto odrůdy: Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské šedé a Rulandské bílé."

Víno je tu vskutku skvostné, ale u nás vyhrál první vzoreček Ryzlink rýnský 2005 s přívlastkem výbčr z hroznů. Příjemný pan Štefan ze stánku nám na požádání zhotovil skupinové foto a ukázal jak se dostanou poslední kapky z láhve. Poutník Hroch ho obdaroval druhým dílem knížky Putování Hrocha a po krátké poradč, jsme jednomyslně vyrazili na další ochutnávkový stánek do Havraníků, kde měli, jak nám pan Štefan prozradil, k ochutnávce Pálavu 2005 výbčr z bobulí. Paní na stánku však byla „méně komunikativní“ a odmítla nám prodat pár lahví, takže jsme ochutnali jen jednu lahev a neudělali ji za trest tržbu.

V tu dobu už bylo jasné, že plánovaný výlet na vyhlídku na Hardegg nestihneme a tak nám Petr nabídl náhradní program a to návstěvu „Malovaného sklípku“, kde sedával mimo jiné i A. Hitler. Obsluha však byla na občdč, vydali jsme se na něj i my a pak začala Kačka plašit kvůli stejnojmennému pejskovi, který jí byl hlídán a vyrazili jsme k domovu. Vlastně i Monča chtěla domů za rodiči … neviděla je strašně dlouho.

Zbultran