Zbultran

Když jsme se náhodou ocitli na kopci s Benátskou pevností Sv. Jiří v pondělí, měli zavřeno. Podruhé jsme jeli na jisto.

Pevnost je to nádherná. Vstup volný. Je třeba jí vidět. Jen škoda, že se tam zavírá o půl sedmé. Prohlídka ve večerních hodinách by určitě stála za to. Takhle bylo šílené vedro, takže Rora trochu brblala a pořád nás popoháněla k rychlejšímu tempu prohlídky.

Pod pevností je kostelík Sv. Theodora, zničený zemětřesením. Je to nádherné místo. Kostelík nemá střechu a tak do něj padají přezrálé fíky (byli sladké jak hrozinky) a mandle. Ty jsme nasbírali a část jich hned ochutnali. Byly také výborné.

Cestou zpět jsem ještě neodolal a utrhl jeden plod opuncie (to je takový kaktus) a ochutnali jsme ho. Chutnalo to trochu jako kiwi a angrešt. Po chvíli jsme zjistili, proč je třeba trhat i loupat opuncie v rukavicích. Na plodech je mnoho malých titěrných bodlinek které se zapíchnou do prstů a při jejich vyndavání prsty druhé ruky se zapícnou i do ruky této. Je to pak nepříjemné asi jako skelná vata. Ale pozor, kdyz si plody opuncie koupíte u nás v krámě, bodlinky už jsou odrbané a nemusíte se jich bát.

Na posledních fotkách je další kostelík, ze kterého zbyl jen vstupní portál, ale ten byl zajímavě zachráněn. Všimněte si i improvizované zvonice.

Zbultran