Zbultran

Již po deváté ovládli Skoti státní zámek Sychrov, kde se po celý den konaly tradiční skotské hry.

Na devátou ranní jsme to nestíhali, ale na koncert skupiny Jauvajs už jsme byli na místě. Hráli hezky a nejvíc nás nadchla mladá divačka, která tančila, celý koncert tleskala ručičkama do rytmu a pořád se na všechny náramně smála. Když ale zaběhla někam z dohledu rodičů, tatínek za ní hned běžel.

Pak jsem šel s Jirkou keramikem za kovářem, aby mu ukoval dva hřebíky. Jirka kováře pořád opravoval a radil mu a byla to pro mě zábava. Jen Petra se trochu naprdla, že si jí nevšímám. Daniela, ta se stará o Jirku jako Petra o mne, je asi na to zvyklá a když jsem jí vyprávěl, že Jirka zrovna vysvětluje kováři, jak má ten křeb vypadat a že už mají jeden hotov, jen se zasmála a věnovala se dál zákazníkům u krámku s keramikou.

A tak jsme povídali, pili pivo k tomu jedli domácí chleba s loveckým sýrem od Hrocha a olivami od dědy P., až jsme propásli hlavní Skotské soutěže. Ale ne všechny! Viděli jsme finále v hodu závažím do výšky (závaží má 24,5 kg a hází se za sebe jednou rukou). Výšku 4 m překonali dva borci a na ní už skončili. Laťku ve výši 4,2 m už nezvládli.

Skupinu Czeltic, jejíž kytarista dostal od členů kapely indiánské jméno – Ten, který nechodí na kšefty – jsme v pohodě slyšeli od stánku s keramikou i od druhého stánku s ručně malovaným sklem. Tady poznala Petra spolužačku Janu. Taky jsme vzpomněli na poutníka Hrocha, který v tu dobu pekl va Horním Hradě wafle v historických formách na ohni. Snad prý jich bylo 160 ks. Nechal jsem ho pozdravovat od Jauvajsů, kteří se na wafle těšili. Jeli totiž v neděli na HH vystupovat na Folkové Ohři. Jestli pozdrav vyřídili, nevím. Počkali jsme ještě na skotskou skupinu Malinky a jeli jsme domů.

Videa: Skoti pochodují 1, Skoti pochodují 2, Bretoňci Bagad Ar Re Goz, Skotský hod závažím do výšky – finále.

Zbultran