Zbultran

Občanské sdružení Lugh pořádá každoročné výstavu výtvarných děl vytvořených na téma naší keltské minulosti. Letos se konala v galerii a prostorách Geoparku Barrandien Muzea Českého krasu v Berouně.

Nakonec to dopadlo tak, že jsme s dědou P. nejeli na Horní Hrad. Nechtělo se nám oslavovat, když Petr B. leží v nemocnici s utrženým prstem (Druhý den jsem se dozvěděl, že ho na chvíli z nemocnice pustili a na Horním Hradě byl. Co se dá dělat, člověk prostě nemůže být všude.) Rozhodli jsme se tedy vyrazit na vernisáž výstavy sdruženi Lugh do Berouna. Řekl jsem si, že tam alespoň předám dvě knížky z cyklu Putování Hrocha paní Dr. Bauerové, neboť celý červenec nám nevyšel čas se sejít.

Do Berouna jsme dorazili skoro hodinu před zahájením vernisáže a tak jsme šli městem pomalu a kochali se jeho krásou. Berounka byla skoro bez vody, většinu odvedl náhon, ale v letních měsících to asi není nic nového. V Geoparku Barrandien už se shromažďovali návštěvníci, mezi prvními jsme potkali druida Lunwera, Falku a barda Amairgila, vítěze mnoha bardských soutěží. Pak začali hrád dva mladí muži na dudy a irský whistle. Snad prý jsou členové skupiny Dick O'Brass. Tady je krátké video s ukázkou. Mě se jejich improvizace hedně líbily. Na nebi se začaly stahovat mraky a tak krátce po zahájení vernisáže a předání snopu obilí sklizeného v den Lughnasadhu panu J. Ryzcovi začalo pršet. Bard Amairgil však deště nedbal a pustil se s velkou energií do recitace svých básní. Děšť se mu tak podařilo zažehnat a vysvitlo sluníčko.

Pak se objevila i paní doktorka Bauerová a já jí mohl předat dvě knížky z cyklu Putování Hrocha, které ještě neměla. Ona nás zase představila svým přátelům a dokonce jsme se i domluvili na společném výletu na stolovou horu Vladař a možná uděláme i vyprávění o středověké pouti s poutníkem Hrochem. Bylo by to hezké třeba ve Valašské kavárně U Frgála, o které si někteří myslí, že to je vinárna, jiní zase že hospoda a další že cukrárna, podle toho, na co dobrého tam chodí :-). Kavárna se bohužel stěhuje a ještě se neví kam.

Prošli jsme si výstavu a já dostal od paní Bauerové katalog, kam se mi mnozí autoři podepsali. Potkali jsme i mistra Olbrama Zoubka a děda Prokop ho pozdravoval od Klánovických výtvarnic. Další pán se vyptával na ty knížky, které dostala paní Bauerová a já se s ním domluvil, že mu je v pondělí přivezu i s autorovým podpisem. Hned druhý den jsem pro ně u Hrocha byl, už se z kočovného divadla vrátil. Byl utahaný jako pes.

Zbultran