Zbultran

Na téhle bitvě jsme se s Hrochem poznali :-).

A tak jsme plánovali, jak se tam společně vypravíme a připijeme si na naše setkání před třemi roky. Jenže pak Hroch zjistil, že má školu a bude usilovat o zápočet. Takže na Libušín nejel.

Já sám se dlouho rozmýšlel jestli tam jet nebo ne. Cestou na povídání o středověké pouti v Lázních Bělohrad jsme o tom dali řeč a vyšlo z toho, že Hroch bude rád, když vezmeme vozíček s knížkama a vyrazíme nabídnout lidem Hroší dárky.

Přemluvil jsem dědu P., aby mi pomohl a oblékl jsem se do kostýmu a vyrazili jsme. Vzal jsem si schválně barevně odlišný červenomodrý Zbultranovský kostým s dračí holkou na holi, aby si mě lidi nepletli s Hrochem, jak se mi to už jednou stalo. Na Libuším jsme dorazili kolem jedenácté, zaparkovali jsme, vyndali vozík a zařídili si povolení na štábu. Potkali jsme spoustu známých, Richarda, Irenu s dcerami, Erika s Hankou a synem s kamarádkou, „tlustýho“ Švéda i „skřítka“ Lindu. Naopak jsme nepotkali pani M., která se nám vyhýbala, přestože nejdříve vzbudila zájem dědy P. (a kvůli tomu mojí žárlivost), tím, že se neustále ptala, zda tam pojede.

Začali jsme nabízet knížky a lidé tvrdili, že nečtou, ani jejich děti, že nečtou, ba někteří se při vyslovení slova „kniha“ upřímě zděsili. No zkrátím to, první knížka našla nového majitele po 3 a půl hodině.

Pak tam byla druhá skupina lidí, kteří házeli do pokladničky mince s tím, že „Na Hrocha to já vždycky dám.“ A těm jsem musel vysvětlovat, že to není na Hrocha, ale na projekty, které podporuje. To ale většinou věděli, ale tak nějak si to zkracovali. A taky se na něj pořád ptali, proč nepřijel a kdy bude další dětská knížka. To jsem Hrochovi vyřídil, jenže taková knížka plná básniček pro děti, to nějaký čas vezme.

Pak začala bitva a my byli úplně vzadu a tak jsme toho neviděli moc. Jan davy rytířstva do sebe bijící a draka pravého oheň dštícího. Doufal jsem jen, že můj syn přežije bez újmy na zdraví neb se bitvy zůčastnil. Zvláště když jsem se den předem dozvěděl, že loni nějaký magor prorazil jinému válečníkovi 2 mm železnou tlustou přilbu.

Zbyńa přežil i díky své rozvaze, kdy se odmítl bít s člověkem, který si do bitvy přinesl vidle. To je pak kroužkovka k ničemu.

Celkem jsme udali 10 knih Putování Hrocha, 4 trička, hromadu nových placek PH a Hrochovi jsme předali vybraných 2.355,– Kč. Je to hodně nebo málo? Nezapomeńte, že jsme byli bez Hrocha a navíc je přece ta krize.

Fotek je málo, dávam jich sem pár, co nafotil brácha. Foťák měl děda P. a protože je přinesl, už jsou tu.

Zbultran