Zbultran

Tradiční Vyšehradské keltování se konalo na Letní scéně.

Chodíme tam rok co rok. Jezdí tam totiž kamarádi keramici Duchkovi. Mívají stánek před vchodem. Tentokrát se asi trochu opozdili a tak už nebyli na tradičním místě, které obsadila pojízdná krčma. Našli jsme je kousek dál vedle kováře, který předváděl své černé umění. Má strašně poslušnou fenku. Když jí řekne zůstaň, tak opravdu zůstane a když se páníček vrátí a dostane volno, vítá se s ním, jako by ho neviděla rok. Povídali jsme si spolu o kovářství, jak dlouho se to člověk učí i o tom, že bohužel lidi nerozpoznají kované mříže od svařovaných. O řemeslech jsem se pak bavil i s keramikem Jirkou. On si myslí, že současná uspěchaná doba už řemeslům nesvědčí, že lidé vlastně o kvalitu, jedinečnost a fortel moc nestojí … moc bych si přál, aby neměl pravdu.

Ale honem k něčemu veselejšímu. Potkali jsme se s dědou P., zraněným na hlavě, s Erikem (jeho fotky jsou ZDE) z Rebelu s Maruškou a s Jauvajsama. Jauvajsové byli už uvnitř a povídali si (Kuba a Roman) s Náčou, který tu měl přenosný stánek s CD. Jana psala do kroniky a okolo se proháněli dětičky (to jsou ty, které vstávají v šest, i když se rodičové vrátí z koncertu v pět ráno). Kačku jsme potkali hned u vchodu a měl jsem radost, že i ona měla radost, že nás vidí.

Po skotských dudácích a bubenících The 1st Czech Pipes and Drums nastoupili Jauvajsové na pódium a excelovali. Kuba to tak nehnal jako v Nasavrkách a já dostal chuť se do města Galway ve Skotsku podívat. Tak hezky o něm totiž hráli. Pak nepřijel kytarista z Czeltic, a bez něj hrát nešlo. Vašek Rout byl z toho na mrtvici a nasadil znovu The 1st Czech Pipes and Drums a po nich improvizoval v one man show. Vysvobodili ho až Shannon. Pak přišla Rora a Petra dostala nápad, že půjde domů, že se potřebuje vyspat. Pořád jsem si říkal, že za tímje Rora a snaží se mi mamku ukrást. Jenže ona jí bolela hlava a kvůli mě zůstala až do konce Branu. Chtěl jsem slyšet písničku Tři námořníci z Brestu. Jenže Dewi jí nasadil až úplně na konec jako přídavek. Dokonce chtěl po divácích, aby zpívali s ním. Do příště se to prý mají doučit. A kdo prý nerozumí, může k němu chodit na francouštinu :-).

Tady je text ze stránek Branu:
Trois matelots du port de Brest

Trois matelots du port de Brest (bis)
De sur la mer, djemalon lonla lura,
De sur la mer se sont embarqués.
Ont bien passé trois mois sur mer (bis)
Sans jamais terre, djemalon lonla lura,
Sans jamais terre y aborder.
Au bout de cinq à six semaines (bis)
Le pain, le vin, djemalon lonla lura,
Le pain, le vin vinrent à manquer.
Fallut tirer la courte paille (bis)
Pour savoir qui, djemalon lonla lura,
Pour savoir qui serait mangé.
La courte paille tomba sur le chef (bis)
Ce s’ra donc moi, djemalon lonla lura,
Ce s’ra donc moi qui s’rai mangé.
Oh non sinon, mon capitaine (bis)
La mort pour vous, djemalon lonla lura,
La mort pour vous j’endurerai.
La mort pour moi si tu l’endures (bis
Cent écus d’or, djemalon lonla lura,
Cent écus d’or je t’y donn’rai.
Ou bien ma fille en mariage (bis)
Ou c’beau bateau, djemalon lonla lura,
Ou c’beau bateau qui est sous nos pieds.
Il n’était pas à demi-hune (bis)
Se mit à rire, djemalon lonla lura,
Se mit à rire et à chanter.
Courage mes enfants courage (bis)
Je vois la terre, djemalon lonla lura,
Je vois la terre de tous côtés.
Je vois les tours de Babylone (bis)
Trois charpentiers, djemalon lonla lura,
Trois charpentiers y travailler.

Překlad : Tři námořníci z Brestu

Tři námořníci z přístavu
vypluli s lodí na moře.
Už sto dní byli na cestě,
zem stále nikde v dohledu.
Po celých šesti nedělích
už chléb a víno neměli.
Museli proto metat los,
co rozhodne, kdo má se sníst.
Nejkratší stéblo – kapitán
Tak sníte mě, mí lodníci!
Můj kapitáne, než vás dát
Smrt pro vás raděj přijmu sám!
Když pro mě smrt ty přijmout chceš,
Sto dukátů já tobě dám!
Či dceru svoji za ženu,
Či loď, která teď nese nás!
Než došplhal na strážní koš
Začal se smát a radovat.
Odvahu, chlapci, odvahu,
Zem na obzoru ze všech stran!
Já vidím věže Babylónu,
tři tesaře tam pracovat.

Zbultran