Zbultran

Ráno jsme vyrazili do školní jídelny, kde byl švédský stůl a spousta bašty. Někde jsem četl, že Izrael patří co do kvality potravin mezi špičku. Kéž bychom tam patřili i my. Školáci, přijeli jich 2 autobusy se trochu postrkovali u automatu na kávu, ale pan učitel je umravnil. Bohužel neměli shak shouka.

Vyšli jsme z hostelu a Petru jsme poslali po asfaltce nahoru na lanovku. Sami jsme se vydali dolu na Hadí stezku. Na check pointu nám neprodali vstupenku a poslali nás na lanovku. To způsobilo drobné zdržení a potkali jsme se tam zase s Petrou. Stoupali jsme nahoru na Masadu a protože bylo přívětivé počasí, drobně mrholilo, byli jsme tam za hodinu. Převýšení bylo asi 300 m. Horní stanice lanovky je v nadmořské výšce 33 m. Je to způsobeno tím, že hladina Mrtvého moře je pod hladinou ostatních moří. Ale to jistě znáte.

Slovo Masada znamená hebrejsky pevnost a starověká pevnost to je. Nechal ji vybudovat Herodes Veliký (též I. Ukrutný), který byl trochu paranoidní a bál se, že ho židé nebo egypťané zavraždí. Proto nechal takových pevností vybudovat po celé zemi vícero a dbal na to, aby nikdo nevěděl, ve které se právě nachází. Zavražděn sice nebyl ale krutá smrt ho přeci jen neminula.

Masadu však neproslavil její stavitel, ale židovští povstalci zvaní zelóti, kteří se zúčastnili židovského protiřímského povstání a byli přítomni i osvobození Jeruzaléma. S ostatními židy se však dostali do sporu a byli odtud vyhnáni. Lstí získali pevnost Masadu, z které podnikali výpady proti římanům i po opětovném dobytí Jeruzaléma římany a zničení Druhého chrámu v roce 70 n.l.. Římané Masadu 3 roky obléhali a pak pomocí židovských otroků nechali vybudovat násep na kterém vytlačili proti hradbám obléhací věž a beranidlem probořili hradbu. Když se dostali do pevnosti zjistili, že jsou všechny budovy spálené a ve vodní cisterně našli 2 ženy a 5 dětí, kteří jim řekli, co se tam stalo. Velitel zelótů v plamené řeči varoval přítomné povstalce před krutostí římanů, kteří je budou mučit a ženy a děti uvrhnou do otroctví. Proto se rozhodli pro hromadnou sebevraždu. Židovské náboženství však sebevraždu zakazuje a tak nejdříve muži zamordovali své ženy a děti a pak se losovalo, svá jména měli na střepech z rozbitých hliněných nádob (ostrakonech). Deset „výherců“ pobilo ostatní muže a jeden z nich pak těch zbylých 9. Sám pak spáchal sebevraždu pravděpodobně římským způsobem – nalehnutím na meč. Duše těch 10 zelótů prý přešly do černých ptáků s oranžovo – hnědými konci křídel, kterých je na Masadě plno.

Další hezké povídání o Masadě si můžete přečíst zde nebo od Šamana Mír černých ptáků, či starší Mír stolové hory.

Mě nejvíce zaujala podzemní cisterna, do které se v těch několika dnech v roce, co na Masadě pršelo, chytala děšťová voda. A bylo jí tolik, že si mohli obyvatelé dovolit spoustu lázní (Jirka o obyvatelích Masady prohlásil, že to snad byli nějací vodníci) a dokonce plavecký bazén. Uvnitř je i vynikající akustika, jen ze stropu občas padne kámen.

Překvapil nás i královský palác ve třech stupních s nádherným výhledem na Mrtvé moře, kam ani nechodilo moc turistů, protože se muselo sejít pár schodů a byla tam cedule upozorňující, že ty samé schody budou muset jít i nahoru. Bohužel, vše musí skončit, i to hezké, a tak jsme se vydali znovu Hadí stezkou, tentokráte dolů. Za půl hodinky jsme byli u nejspíš zrekonstruované zdi římského tábora pod lanovkou.

Prohlédli jsme si výstavku nálezů z období zelótů, dali si faláfel a vyrazili autem spodem přes Negevskou poušť do Tel Avivu. Po asi dvou hodinách jsme tam zaparkovali na pobřeží Středozemního moře. Měli jsme v plánu se vykoupat, ale byla zima a už se stmívalo, navíc na pláži byla vyvěšená černá vlajka. Vydali jsme se tedy na procházku do staré Jaffy. Byli jsme ale nějak unavení a tak jsme přemluvili Ivoše a na letiště jsme vyrazili dříve. Ráno v 5:25 nám letělo letadlo a v 9 jsme byli doma.

Zbultran