Zbultran

Skoro přesně před rokem jsme navštívili Panenský Týnec. Moc se nám tu líbilo a napsal jsem o tom tuto reportáž. A tak jsme se domluvili, že tam vyrazíme znovu.

Vlastně to byl nápad Denisy s Rosťou. Oni před týdnem zamluvili stůl v Zichoveckém pivovaru a tak jsme se těšili i na pivní tatarák s topinkami a dobré pivo.

V devět hodin nás a dědu Prokopa s paní Colombovou naložil poutník Hroch do svého minibusu. Jindra nás bezpečně odvezla do Panenského Týnce a my jsme se vyhrnuli z auta, abychom si užili energeticky silného místa – nedostavěného chrámu v Panenském Týnci , kde by snad mohla být pohřbena i Anežka Česká.

Nyní si dovolím krátkou citaci z minulé reportáže: „toto místo je velmi energeticky silné a léčivé, působí proti depresi, zmírňuje následky mozkové mrtvice a v neposlední řadě posiluje imunitu. Petra cítila silné mravenčení v nohách a kolenech. To že toto místo pomohlo již mnoha lidem dosvědčují i sošky porcelánových andílků v dírách po středověkém lešení.“

Jenže porcelánoví andílci už tam nejsou. A pocit silné léčivé energie zdá se zmizel. Ona je Petra na vnímání energie citlivější a něco tam cítila. Já nic, možná kdybych měl dost času a klid bez lidí. Pak jsem si říkal, že možná jsem minule cítil tu energii, kterou přinesli lidé a která se vstřebala do těch andílků a bylo by logické, že zmizela i s nimi. Kdo ví, starosta nechal andílky odstranit, pro nedostatečnou úctu ke kulturní památce. Prý tam byly i použité injekční stříkačky. Jestli je tam ale zanechali feťáci, tak těm žádná vyhláška nezabrání odhazovat je znovu a kdekoliv, bez jakékoliv úcty, kterou pan starosta hledá. Toto poutní místo však přišlo o něco (dost) ze své atmosféry.

To, co už není:

Zbultran