XVIII. Putování po vinicích Znojemska 2018
XVIII. Putování po vinicích Znojemska 2018
Letos jsme vybrali jeden z posledních termínů putování po vinicích. Důvodem byl souběh s festivalem Retzer Weinvoche, kterého jsme se rovněž chtěli zúčastnit, protože před 2 lety tam bylo fajn. Našli jsme si vlak ze Znojma i zpáteční. Tentokráte dráhy přidaly i vlak v 20:15 a tak jsme degustovali až moc. Zjistil jsem, že 2 ochutnávky dva dny po sobě, to už pro mě není. Navíc mně tam něco (hmyz) nepříjemě hryzlo zezadu do krku. Mladší ročníky však byly v pohodě a zvládly po obou ochutnávkách ještě návštěvu pivnice u Šneka.
A teď k vlastní ochutnávce. Doprovázel nás Karel alias Charlie. V přední části autobusu měl reservovaná místa pro své „pipinky“ s hawajským věncem na krku. Tyto byly velmi rozjařené už při nástupu do autobusu v Havraníkách a postupně se to stupňovalo.
Na první zastávce, tedy v Havraníkách na Staré vinici, mi chutnal Sauvignon šedý 2015 – Terroir Club č.š. 5053. Viogner 2012 byl za zenitem a Rýnský Ryzlink 2014 ze Šobesu se podle mě nepovedl. Zastihl nás tu silný děšť, na který jsme nebyli připraveni, jako Karel, který ssebou táhl „atombordel“, co sice šel obléci, ale ne už bez pomoci další osoby sundat.
Přejeli jsme do Hnanic na Knížecí vrch. Tady přímo na státní hranici jsme ochutnali mandlový až pepřový Dan Ermite 2016 č.š. 6372, byl dobrý vzhledem k ceně. Bylo poznat i trochu delší naležení na slupkách a hlavně je to víno zdravotní. V něm obsažený transresveratrol a alkohol působí pozitivně na cevní systém a nyní bylo zjištěno, že i protirakovinně. Více o zdravotních účincích vína – zde. Rulanda bílá 2017 – Terroir Lacerta Viridis č.š. 7313 chutnala po chlebovince i s máslem. Tramín červený 2017 – Terroir Lacerta Viridis č.š. 7353 osloví milovníky sladčích vín (v chuti rybíz, ve vůni růžový olej). Pálava 2017 – Terroir Club č.š. 7361 je mňamka po meruňkách a medíku.
Na stanovišti Šatov – pěchotní srub Zahrada mne zaujal jen Muškát moravský 2017 – ročníkové víno č.š. 7315. Ač nejsem příznivcem tzv. ročníkových vín, což jsou vlastně kupáže z různých vinic, v tomto případě to nejspíše prospělo nebo minimálně neuškodilo. Hrozny pocházejí z viniční trati U Chlupa, kam nepere sluníčko celý den a tedy tam zůstaly kyselinky a nižší zralost. Weinperky, jižní svah, dodaly slunce a cukr.
V Strachoticích na vinici Dívčí vrch dojem ze všech vzorků přebyl vynikající Rýnský ryzlink 2016 – Terroir club č.š. 6313. Byl velmi ovocný, v chuti přezrálé jablko a meruňka a zároveň i minerální.
Večerní řízená ochutnávka mne trochu zklamala. Ani ne tak kvůli vzorkům, jako kvůli vedoucím ochutnávky. Stále okřikovali hosty, že se neumí chovat a pak když se sál uklidnil, místo toho, aby řekli něco k vínům, vykládali o ožralcích z Práglu, kteří si neváží ochutnávky a zaměstnanců Znovínu. Zároveň pomlouvali své vlastní kolegy (označili je za pokrytce), kteří prováděli degustaci dole ve sklepě. Lidi to přestávalo bavit a tak se zase hladina šumu zvýšila a to se opakovalo po každém vzorku. Zaujalo mne Sylvánské zelené 2017 – Ledňáček č.š. 7322, Neuburské 2017 – Terroir Club č.š. 7321. Už půl roku jsem se těšil na Sauvignon 2016 – Terroir Club č.š. 6377, který vyhrál mimo jiné zlatou medaili v Izraeli. Výborný byl i klaret Rulandské modré 2017 – πnot noir –3,14 č.š. 7396, myslím nejlepší vzorek z řady π (čti pí). Kdo dává přednost sladším vínům, nepohrdne navoněným Irsai Oliverem 2017 č.š. 7379 nebo ještě sladší půllitrovou Pálavou 2016 – Terroir club č.š. 6325. Ti, co zůstali i na pochůzkovou ochutnávku po řízené, mohli ochutnat archivní vína malých dražených šarží. Ale ta mne nazaujala.
Večer se narodila v Praze bráchovi Ondrovi a jeho ženě Markétě dcera Maruška.
V sobotu jsme byli na koupališti Louka, nechtělo se nám jet v tom vedru do termálů v LAA. Vyšlo to levněji a legrace jsme si užili stejně. Večer jsme pak Marušku zapíjeli.
Tady jsou fotky.
Zbultran
Nepřehlédněte
Koukněte na autora na akupunktuře.