Zbultran

V roce 2007 jsme šli na Bacín poprvé. To jsme byli jen čtyři: já, Petra, poutník Hroch a Tattva. Tenkrát jsme šli po opačné trase z Berouna přes Tetín. Trasa tehdy měla 30 km. Devátý ročník začínal v Litni a měl 16,5 km (údaje z brašulovy GPS: délka trasy: 16,2 km, průměrná rychlost pohybu: 4,2km/h, čas pohybu: 3 hodiny a 50 minut). Ale i tak to bylo dost.

Sraz byl na hlavním nádraží (já s Petrou, Eliška s Míšou, Ajka, děda Prokop a Erik s rodinkou) odtud jsme jeli do Zadní Třebaně. Tady se k nám připojil bratr Petr a do motoráčku do Litně jsme už nastupovali v počtu 10 osob. Zamířili jsme na náměstí a jaké bylo naše překvapení, když na místě naší oblíbené samoobsluhy se skvělými houskami bylo květinářství. Prý moc vysoký nájem. Trasa vedla jako posledně po zelené TZ vzhůru na Mramor. Bylo pod nulou a sněžilo. Tady si Eliška s Míšou odskočily pro kešku. My si dali první víno. Prý tam na jaře rostou divoké orchideje, i když na internetu jsem našel: " Ukázali jsme si semenáčky lilie zlatohlávku (Lilium martagon), které by mohly být při troše nepozornosti zaměněny s jinými druhy jednoděložných bylin, např. s orchidejemi".

Na Bacíně se nestřílela prasata – tentokrát. Slíbili to myslivci, které jsem kontaktoval mailem. Dali jsme si tu víno, zapálili svíčky, posvačili a pokračovali jsme přes triangulační bod Bacín. Vítr nám foukal do ksichtu. Sněhové vločky už nebyly tak příjemné.

Na rozcestí silnic, kde byla závora zahrazující cestu k lomu Homolák, kde jsme v roce 2015 při 5. ročníku Bacínu nakládali Poutníka Hrocha do sanitky, jsme mu zavolali. Ležel totiž doma v posteli s antibiotiky. Hlas měl zastřený a unavený, snad jsme mu udělali alespoň trochu radost.

Pokračovali jsme kolem lomu Homolák. Pohledem skrz plot jsme zjistili, že je lom zavážený a nikde jsme neviděli vodu na koupání. Možná byl lom jen zamrzlý a led zasněžený. Každopádně jsme se nekoupali. Ani jsem neměl parťáka. Možná si letos zopakujeme Bacín ještě jednou.

Pokračovali jsme na Tobolku a potom po žluté TZ přes za Keltů léčivou studánku v Kodě (krasový vývěr Koda 321 m n.m.; „Okolí pramene je zalesněno a z vysokého obsahu dusičnanů lze předpokládat, že je pramen dotován vodou z polí“ :-(), do Srbska. Někteří spěchali na vlak a pár nás zašlo ještě do hospody přes řeku (Hotel U Berounky). Je to tu trochu předražené, např. smažák (100g) s hranolkama je za 164,– Kč.

Fotky jsou tady.

Fotky od Ajky jsou zde.

A ještě fotky od Erika.

Po uzávěrce poslal Erik odkaz na video ČT kde se hned na začátku mluví o studánce Koda.

Video:

Zbultran