Putování s Hrochem - Salzburg
1. První setkání před Moničiným domem
15.5.2007 jsme dorazili do Salzburgu. Měli jsme tu sraz s poutníkem Hrochem a Soronem s kterými jsme hodlali pokračovat v cestě až do Lienzu. Chtěl jsem Hrochovi pomoci v přechodu přes nejhorší (podle mne) část pouti.
Už dva měsíce předem jsem domlouval přespání v bytč naší kamarádky Moniky Deváté. Slíbila nám přespání pro dvě osoby a neodmítla ani po té, co jsme rozšířili naší výpravu na čtyři osoby. Monika je skvčlá holka a strašně akční. Stíhá studovat hru na flétnu v Salzburgu a ještě jezdí učit žáčky do Německa a žáky větší na konzervatoř do českých Budějovic. Přitom v Německu platí samozřejmě víc, ale jí záleží nejen na penčzích, ale i na tom aby její práce měla nějaký význam a přínos pro vlast. Kromě jiného také učí na Letní škole staré hudby v Prachaticích (odkaz…), kde jsme jí vlastně poznali.
Hroch se Soronem dorazili k Monice do bytu dřív, protože my se s Petrou zdrželi v zácpč v českých Budějovicích a Hroch naopak šel den před tím delší trasu a udělal si tak fóra. V Salzburgu pršelo a Hroch byl rád, že mohl zalehnout na své kůže, svléknout se z poutního roucha a poslat ho vyprat Sorona. Při praní asistovala pravá nefalšovaná japonka Klára, která nás naučila postup: do elektroměru na chodbč u praček se vhodí 40 centů a pak už se může prát.
U Moniky doma jsme pojedli doma upečené bramboráky, předali roucho které naměřil a nastříhal Richard LH a ušila jeho žena den před odjezdem a Richard ho dopravil k nám domů v 5 hodin ráno, abychom stihli odjet včas. Já byl nervózní, aby mi neodtáhli auto, protože parkovací kartu měl Soron a zapůjcil mi svůj symbol invalidy.
Večer jsme šli spát do pokojíku Moniky, kromě Sorona, který pod záminkou, že je nás tam moc, pokoušel se opít Kláru medovinou. Zda byl úspěšný, ví jen on sám.
Jestě jsme Soronovi předali objednanou Kofolu, která se mu nevešla do auta a karton piva, které pak s námi handloval za nealkoholické. Domluvili jsme se na úhradě v šípech, které nám Soron vyrobí a předá po návratu z cest. Jsem zvědav, zda si vzpomene sám bez připomínání. Když jsme pak odjížděli z Itálie, řekl Soron, že ty piva nejspíš nevypije, protože chodí večer na pivo s Hrochem do hospody. Trochu jsem se zděsil, protože pivo v místní restauraci stojí stovku a přivezená plechovka je zdarma …
Zbultran
Nepřehlédněte
Koukněte na autora na akupunktuře.