Zbultran

Na Vyšehradč na malé scéně se v sobotu konal již druhý ročník Vyšehradského Keltování, menšího komorního festivalu Keltské hudby, který organizuje náš nejlepší skotský dudák Václav Rout.

Již minulý rok jsem se chystal na první ročník tohoto festivalu, ale začalo tehdy pršet a zůstali jsme doma. Letos po zevrubném prozkoumání oblohy jsme vyrazili. Já jsem na Vyšehradč zjistil, že jsem zde nejspíše nikdy nebyl. Ano je to ostuda :-(. A tak jsem obdivoval pohled na Vultavu (dnes známou spíše jako Vltavu), sochy, kostel i rotundu a pomalu jsme se blížili po ukazatelích k letní scéně. Bylo nám divné, že neslyšíme hudbu, přestože měl být festival už v plném proudu. Ale nakonec jsme hraní zaslechli a chvilku nato jsme spatřili i krámek kamarádů keramiků Duchkových.

Chtěli jsme se mrknout dolů z hradeb na festival ze shora, ale nešlo to, protože tam byly stánky s klobásami, medovinou a skotskou whiskou. Takže pěknč dolů po schodech skrz branku a koupit lístky. Ale nemrzelo mne to. Zrovna jsem si totiž na internetu přečetl, že výtčžek z Keltování v Lužné umožní roční studium 3 dčvčatům v Indii. To pak má člověk radost dvakrát.

Kapely se střídaly a my chodili na nč a občas nahoru popovídat si s keramiky a prohlédnout si stánky. Petru více zajímaly různé kousky bižuterie, mne zase luky nabízené k prodeji. Ty se líbily i Keramikovi Jirkovi pro jejich pěkný tvar. Kdo chtěl, mohl si i lukostřelbu nebo hod vrhací sekyrkou vyzkoušet. Pak ale Jirka donesl pivečko v keramických půllitrech a odešli jsme ho zpět ke keramickému stánku vypít, aby tam Daniela nebyla sama.

U stánku byl stín a tak se Daniela chodila ohřát na sluníčko. Na Petru tam sedla ohromná cikáda a ona se vylekala. Daniela jí totiž řekla, že to byl asi list .. jenže odlétl sám. Také jsem si všiml zajímavé zákonitosti. Zákaznice si kupovaly keramiku podle barvy oblečení, které měly na sobč. Dámy oblečené do kombinace hnčdé, béžové a okrové barvy byly nadšeny z keramiky hnedé; dáma v černém si vybrala hrníček mezi černými replikami keltských nálezů. Petra vykoupila hrníčky zelené a teč si uvědomuji, že na sobě měla šaty zelené. To bude asi mít co dělat s čakrama, určitě.

Kapela Bran se nám líbila, jako vždy i když máme s Jirkou podezření, že hrají pořád jednu a tutéž písničku, jen s jinými texty, nástrojovým obsazením a v jiném tempu. Také Hradní duo, které má 7 – 9 členů nezklamalo. Kamarádovi Honzovi se nejvíce líbila skupina Dick O´Brass a to tak moc, že se slovy: takoví blázni se musí podporovat, si zakoupil CD. A Skotští dudáci – paráda!

Celkovč byl festival komornější, méně hlučný (podle mě to je výhoda) a konaný na nádherném až mystickém místě. Tu mystiku místa jsem pocítil v devčt hodin večer, když jsem se vracel ze záchodků, a na kostele se rozeznčla nádherná zvonkohra. Když bylo po všem, nikomu se domů nechtělo.

Takže další výbornou záležitostí, na kterou bohužel nemohu, neb se budeme rekreovat v teplých krajích, budou Skotské hry na zámku Sychrov. Škoda, protože tam bude Skotská svatba, na kterou jsme byli zváni, i legendární hvčzda skotské hudby, skupina Battlefied Band.

Zbultran