Beltine 2008 - letos v Jindřichově Hradci
1. Jindřichohradecký hrad- místo konání Beltine 2008
Tak už je to zase minulost. Vrátili jsme se z již 14. ročníku keltského festivalu Beltine, který pořádalo na hradě v Jidřichově Hradci Bratrstvo Keltů .
Hned jak se Petra vrátila z práce, naložili jsme do auta stan, spacáky, pro mně „dobové“ Keltské oblečení a zamířili jsme si to do Jindřichova Hradce na hrad. Ono se totiž tradiční setkání Bratrstva Keltů koná každý rok jinde. Cesta byla strašná, protože většina lidí si brala na pátek volno a tím získala prodloužený čtyřdenní víkend. Takže Praha byla totálně zacpaná a podle rádia Blaník, úplně všude. Smířil jsem se tedy s tím, že na tábořišti pod hradem nenajdu místo na svůj malý stan a s parkováním, že to bude podobné.
Dorazili jsme asi o půl deváté večer. Místo na parkování jsme našli. Bylo to sice nejvzdálenější parkoviště od místa konání festivalu, ale dojít se tam dalo. Tak jsme vzali stan a honem najít tábořiště. I tady jsme byli příjemně překvapeni a místo pro stan našli. Ukázalo se, že jsem udělal dobře a nepodlehl každoročnímu naléhání mé ženy k zakoupení moderního a většího stanu. Na ten bychom totiž už místo nenašli. A pak honem na hrad. Vyzvednutí vstupenek proběhlo hladce a naproti Černé věži, postavené v roce 1220 i s hladomornou v ní, jsme natrefili na stánek hrnčířů z Mutějovic, našich kamarádů (snad už to mohu tak napsat) Daniely a Jirky. Tady jsme zanechali nějaké své věci a šli si projít areál hradu. Na hlavním nádvoří už hrála skupina Asonance písničku Vikingové přijíždějí, která má poměrně snadno zapamatovatelný text, a pomalu končili. Potkal jsem tu Dr. Jiřího Waldhausera, známého „Keltologa“, který tu měl mít o Keltech přednášku. Tu jsem prošvihnul, neboť jsem se na 1. nádvoří zakecal s keramikama a když jsem na hlavní nádvoří přiběhl, Dr. Waldhauser se akorát loučil. Inu není každý den posvícení.
Zato jsem tu potkal spoustu známých. Kromě již zmiňovaných keramiků i Vaška Horáka ze skupiny Keltoi i další Kelty z Nasavrk a také uměleckého kováře pana Jaroslava Zívala, od kterého jsem druhý den zakoupil repliku keltské železné spony, která učiní na příštím Beltine z mého gotického poutnického pláště, plášť keltský. Také jsem se těšil na již tradiční stánek s vegetariánským občerstvením oddaných hnutí Haré Krišna, se kterými je legrace, zvláště když se opilý účastník oslav u nich domáhá načepování piva.
Hitem večera byla skotská skupina Battlefied Band. Ta vystupovala po půlnoci a hráli skoro dvě hodiny. Když začalo pršet, prohlásili, že to je typicky skotské. Nakonec přidávali třikrát a to se mi líbilo, neboť nebyli nafoukaní, na což by možná už měli trochu i nárok. Tady kratké video. Pak už jsme šli spát do stanu. Člověk to přespání na karimatce v ministanu občas potřebuje, aby si pak o to více považoval svojí pohodlné široké postýlky doma :-).
Druhý den mně vzbudila skupina Chodská vlna a tak jsem nechal Petru ještě dvě hodiny spát, a vyrazil na lov fotografií. Ráno se fotí hezky a navíc Bratrstvo Keltů vypsalo fotografickou soutěž. Posnídali jsme jahodovou halvu, samozřejmě od „krišnáků“ a pak začali blbnout. Jirka nás vyhecoval, že si zkusíme chození ve třech na dvou prknech. Abych to nemusel složitě popisovat, mrkněte se radši na video. Nakonec jsme se zúčastnili i soutěže na čas a v době našeho výkonu jsme byli čtvrtí. Pak si Rora zkusila točení s míčky na provázku. Toto je prý staré umění Maorů a míčkům se říkalo POI. Všechny tyto atrakce pro nás připravilo Hnutí Brontosaurus.
A pak se to tak nějak přihodilo a po dětech, které se pokoušely na hrnčířském kruhu něco vykroužit, zasedl ke kruhu Jirka sám a udělal nejdřív hrneček (video) a pak džbáneček (video). Když se člověk na to video koukne, má pocit, že to je úplně snadné. Když to pak ale zkusí sám, zjistí, že tomu tak není a že je k tomu třeba pořádný kus fortele. Pro ty, kteří by se mohli ptát, ouška jde přidělat, až když dílo zavadne. A pak už se to musí jen vypálit, nejlépe v peci na dřevo.
Jo a taky se tam Keltové mezi sebou pobili – video. To je ale tradiční Keltský problém a náš vlastně také, že neumíme moc držet při sobě. Ale vždyť jsme vlastně také Keltové, takže je to vlastně v pořádku.
Zbultran
Nepřehlédněte
Koukněte na autora na akupunktuře.