Zbultran

Start již čtvrtého ročníku byl naplánován na druhý svátek vánoční. Pak mi ale někdo řekl, že to není dobrý termín, protože všichni jezdí po návštěvách příbuzných. Uznal jsem to a start posunul na neděli. Ironií osudu bylo to, že ten člověk nakonec stejně nešel.

Sraz byl v 9 na parkovišti pod Valečovem a tak jsme vyzvedli o půl osmé Hrocha před hroším doupětem a vyrazili jsme po dálnici směrem na Liberec. Cesta ubíhala rychle, byl malý provoz a tak jsem Petru mírnil, aby jela pomaleji. Říkal jsem si, stejně budeme na Moniku čekat tak minimálně půlhodinu, tak abychom nemrzli. I proto jsme se ještě stavili v krámě v Mladé Boleslavi. Tady mě napadlo zavolat Kačce, která měla přijet s Jirkou, jestli vůbec dorazí. Oznámila mi, že Valečov už mají nadohled. „Tak konec nakupování a honem ke kase“, honil jsem Petru s Hrochem. Na pokladně byla strašně hodná pokladní, pořád nám nabízela pytlik a děkovala … jenže my pospíchali.

Pak jsme ještě z dálnice odbočili o odbočku dřív a tím si prodloužili cestu. Na sraz jsme dorazili jako poslední. Jirka s Kačkou i Monika, kterou přivezl tatínek už na nás čekali. Myslím, že jsme se zpozdili o tu akademickou čtvrthodinku a tak snad nám bylo odpuštěno. Petra nám udělala startovní foto a vyrazili jsme.

Po červené TZ jsme prošli kolem hospody na Valečově, kde muselo být krásně. Zatím jsme tak nikdy nezašli. Na rozcestí se zelenou jsem otevřel medovinu, vánoční dárek. Po krátné diskuzi nad Hrochovou GPSkou (nevzal jsem mapu, ale Monča měla vytisklý popis trasy) jsme pokračovali po červené, jak bylo v plánu, na Brunclavu a pak po modré TZ na Černou Louži. Potom krátkou zkratkou na červenou TZ a přes Srbsko, Chrby, Pomníky až na Kost.

Hospoda pod Kostí měla otevřeno a byl čas oběda. Zavolal jsem Petře a ona vyrazila za náma na oběd. Nikdo nechtěl končit, jak bylo plánováno pro případ sněhových závějí i pokračovali jsme Prokopským údolím. V tom čase zavolal děd Prokop a tak nás alespoň podpořil ústně. Oteviral již kdoví kolikátou láhev Sauvignonu. Tady jsme se také rozhodli, že změníme trasu i cíl a vyrazíme směrem na Mladějov. Nezahli jsme tedy na zelenou, ale pokračovali po červené TZ do Libošovic a pak po modré TZ a doprava po polní cestě na Nepřívěc a do Stéblovic. Tady po zelené (na Trosky zbývalo 5,5 km, ale změnu trasy tam jsme neodhlasovali) a po polňačce do Mladějova. Vyšel měsic, ale ještě bylo světlo, takže jsme to vzali zase po červené do táhlého kopce Velká hora. Tady už nás tma skoro pohltila a Jirka s Kačkou nás pohostili humusem. Já s Hrochem jsme vytáhli čelovky a pokračovali jsme až na zříceninu skalního hradu Pařez, kde už nás vyzvedla Petra. Ušli jsme 24,8 km.

V Holíně jsme dovařili sabží (Bengali tarkari), Petra hodila Hrocha do Jičína na mši a Jirku pro auto pod Valečov. Kolem sedmé už byli všichni zpátky a pěkně jsme se poměli, vínečko popili a dokonce společenskou hru Kiumbové zahráli.

Tady je odkaz na videa: 1. část cesty, překonání vodního toku v Prokopském údolí a Monika vypravuje.

Tady odkazy na předchozí ročníky: 3. ročník tradičního pochodu z Borku p. Troskami do Valečova 2008, Z Valečova do Borku převážně po žluté (2. ročník), Z Valečova do Borku převážně po žluté (cca 30km).

Zbultran