Zbultran

Loni jsme byli na tomto ostrově a tak se mi tu líbilo, že jsme si to letos naplánovali znovu. Ubytováni jsme byli opět v Iridě, dokonce ve stejném pokoji. V druhém byla dcera s přítelem, ale nebyli spokojeni s postelí (jen 1 a půl lůžko s tvrdou matrací).

Cesta na Skopelos, součást souostroví Sporad, vedla opět přes letiště na Skiatosu a poté trajektem. Určité nepohodlí bylo vyváženo menším počtem turistů.

Na nudistickou část pláže Velanio, doporučenou cpt. Barefootem, pronikalo více textiláků než loni, ale pořád se tam dalo být i stín se přes poledne našel. Ochutnali jsme i vodu z pramene na konci Velánie, kterou jsem loni neochutnal, protože jsem pramen našel až poslední den před odjezdem a nechtěl jsem riskovat případné střevní obtíže. Voda byla normální, tedy ne extra chutná, ale pitelná a bez žaludečních příhod. Vlastne je tam více pramenů za sebou.

Nové video pramenů 2016

Cafe bar Thalassa na terase ve Skopelosu byl pořád stejně skvělý. Pořád tam mají pejska Bonelosa s předkusem a kočičku Miu. Také jogurtový pohár je pořád skvělý. A koktejly nezapomenutelné. Tak jsem tam oslavil své narozeniny. Rora měla v salátu zajímavou rostlinku, velmi chutnou a tak jsme se zeptali, co to je a prý kardamon. My ho známe jen jako koření. S obsluhou pomáhala dcera a o tatínkovi říkala, že si nic nepamatuje a vyháněla ho od lidí, které chtěl obsluhovat. Tatínek se jmenuje Apostolos, byl moc příjemný a pro zapamatování jeho jména mi poradil tuto mnemotechnickou pomůcku: „Jesus Christ and his ......“.

Pizzerie v centru Skopelosu byla stále stejně skvělá a tak jsme tam letos byli dvakrát. Nejlepší je tu pizza z vesnice.

Loni jsem se nedostal do Sedoukie, abych si prohlédl tzv. pirátské hroby. Tady je odkaz na samostatnou reportáž z výletu tam.

Na návštevu kostelíku Agios Ioanis (Sv. Jan) letos nedošlo. Zájezd s nízkonákladovou cestovkou podražil z 12,– na 14,50 Euro a bylo by tam moc lidí. Kvůli světlu a fotkám by bylo lepší se tam vypravit brzo ráno nebo k večeru. Když jsme se vraceli na letiště ve Skiatosu, bylo možno spatřit tento známý kostelík, který proslavil film Mamma Mia, okénkem rychlolodi (rakety), jenže na okénko šplíchala voda a tak se foto moc nezdařilo; obrázek je jen pro lidi s velkou fantasií. Když jsme vynechali toto slavné filmové místo, vypravili jsme se alespoň na Tři borovice – to je to místo, kde měla dcera z Mamma Mia piknik se svými 3 tatínky (cca 40. minuta filmu). Je to totiž od Stafilosu, kde jsme bydleli kousek (pěšky cca 5 km).

My se vydali autobusem do Agnontas. Odtud je to po polní cestě asi jen 1,5 km. Tedy když to člověk zná. A to já jo, protože jsem tam byl i loni. Zato paní z Norska tam zabloudila a odbočku (tentokráte velmi špatně značenou) minula. Pak se vrátila, takže to dopadlo dobře. S Rorou si docela popovídaly. Já udělal toto video:

Tady jsou fotky.

Zbultran